21:01 24. října 2020
Svět
Získat krátkou URL
14261
Sledujte nás na

Čínské město Šen-čen bude provádět preferenční vízovou politiku pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky a bude poskytovat úlevy technologickým společnostem.

Nový pětiletý plán rozvoje metropole, publikovaný společně Kanceláří Ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní radou Čínské lidové republiky, poskytuje Šen-čenu značnou autonomii v mnoha otázkách. 40 let poté, co se malá rybářská vesnice stala první zvláštní ekonomickou zónou v zemi, vláda ČLR opět vkládá své naděje do pobřežního Šen-čenu jako do hlavního motoru inovativního rozvoje.

Můžeme říci, že předpoklady pro rozvoj Šen-čenu před 40 lety byly podobné těm dnešním. V roce 1980 si vláda ČLR zvolila toto město k vytvoření volné ekonomické zóny, která by přilákala zahraniční investice. Volba nebyla náhodná: Šen-čen měl být čínskou odpovědí sousednímu Hongkongu, který se v té době ještě nevrátil do jurisdikce ČLR. V Šen-čenu byl vytvořen silný průmyslový klastr. Zde se konaly první experimenty s tržními reformami, které byly následně zaváděny po celé zemi. Celkově byl experiment úspěšný. Za 40 let se z Šen-čenu stala největší čínská metropole, kde sídlí ústředí mnoha technologických gigantů, včetně Huawei. HDP města rostl rychlejším tempem a v loňském roce činil 2,69 bilionu jüanů (374 miliard dolarů). Šen-čen se tak dostal na třetí místo za Pekingem a Šanghajem a nechal za sebou sousední Hongkong. A pokud jde o HDP na jednoho obyvatele, Šen-čen je na prvním místě, toto číslo se blíží 30 tisícům dolarů.

Po mnoho let sloužil Šen-čen jako „regulační pískoviště“, průkopník tržních reforem a otevřenosti. Za ním následovala další města, což Číně umožnilo modernizovat vlastní ekonomiku a udržovat vysokou míru růstu. Nyní je úkolem vytvořit nový model růstu. Čína již není chudá rozvojová země, příjmy obyvatelstva rostou. Proto je nutné přejít od exportně orientovaných průmyslových odvětví náročných na pracovní sílu k inovativnímu rozvoji. A Šen-čen by se měl znovu stát platformou pro experimentování.

Podle pětiletého plánu získá vedení Šen-čenu autonomii v přidělování pozemků pro vytváření výrobních míst i pro výstavbu bytů. Dříve bylo přidělování pozemků podmíněno souhlasem vedení provincie Kuang-tung a ústředních orgánů. Kromě toho by měl Šen-čen vést proces internacionalizace jüanu a dalšího zvyšování otevřenosti finančního sektoru.

Peking také od Šen-čenu očekává inovativní řešení ohledně komercializace vědeckých a technologických úspěchů a tržního rozdělení zdrojů. Nyní jsou prostředky na výzkum a vývoj distribuovány centrálně: buď přímo ústřední vládou, nebo místními úřady. V Šen-čenu je plánováno alespoň částečné předání této funkce trhu, včetně soukromých investorů. To pomůže zlepšit efektivitu rozdělení zdrojů, a nakonec podpořit návratnost výzkumu a vývoje. Předpokládá se, že Silikonové údolí dosáhlo takového úspěchu právě díky tržním mechanismům alokace zdrojů. A ještě, aby přilákal nejlepší světové vědce, Šen-čen zjednoduší postupy udělování víz a povolení k pobytu. Jihočínská metropole by se tak měla stát přátelštější a atraktivnější pro odborníky z celého světa, řekl Sputniku Zhou Rong, vedoucí výzkumný pracovník z Finančního institutu Chongyang při Čínské lidové univerzitě.

„Domnívám se, že Šen-čen má v porovnání s Hongkongem více výhod v získávání talentů v budoucnu. Mzdy v Šen-čenu nejsou nižší než v Hongkongu a bydlení je dostupnější. Kromě toho budou přijata opatření k přilákání zahraničních společností k přesunu jejich sídel do Šen-čenu, aby se toto město stalo sídlem 500 největších společností v asijsko-pacifickém regionu. Kromě toho musíme podporovat vytváření nových značek společných podniků, jako jsou FAW Toyota, FAW Volkswagen atd., využívat vzájemné výhody, vytvářet multifaktoriální nové značky,“ prohlásil odborník.

Stejně jako před 40 lety dostává nyní Šen-čen příležitost vyzkoušet si nejnovější finanční řešení. Právě Šen-čen se stane testovacím polem pro široký oběh národní digitální měny vyvíjené v Číně. Šen-čenské úřady nedávno oznámily, že obyvatelům jednoho z okresů rozdají digitální kupóny v hodnotě 10 milionů jüanů (200 jüanů každému). Tyto prostředky bude možné utratit v obchodech, které spolupracují s projektem digitálních jüanů. Podle odborníka Zhou Ronga má Šen-čen oproti Hongkongu řadu jedinečných výhod. A v budoucnu to bude Šen-čen, který se stane nejatraktivnějším pro mezinárodní obchod.

„Ačkoli Šen-čen v mnohém napodobuje Hongkong, bude lepší než Hongkong. Protože Šen-čen nejen přebírá, ale i vylepšuje zkušenosti z Hongkongu. Úroveň otevřenosti Šen-čenu vůči vnějšímu světu není o nic menší než úroveň Hongkongu. A může provádět pragmatičtější strategii, jak přilákat investice a těžit výhody ze své zeměpisné polohy ve Velké zátoce. To pomáhá městu přilákat 500 největších podniků. Za druhé, Šen-čen je úzce spojen se zbývající částí pevninské Číny. Šen-čenská investiční politika je vylepšenou verzí hongkongské politiky, takzvaná Šen-čen+. Kromě toho je Šen-čen již dobře zavedenou základnou výzkumu a vývoje, město může poskytnout lepší možnosti pro hlubokou integraci špičkových zahraničních a velkých čínských podniků. Je také důležité, že v Šen-čenu nedochází k takovým otřesům jako v Hongkongu, společnost je mnohem stabilnější,“ zdůraznil.

Čínská vláda chce udělat ze Šen-čenu nové globální finanční a technologické centrum, které se díky své jedinečné poloze může současně stát jak novým Silikonovým údolím, tak asijskou Wall Street. Samozřejmě existují určitá vnější rizika. USA uvalily sankce na společnost Huawei a řadu dalších technologických společností. Zahraniční investoři však v tuto chvíli přesto hodnotí vyhlídky růstu čínského trhu kladně. Podle MMF bude do konce roku Čína jedinou velkou zemí, jejíž ekonomika bude vykazovat pozitivní dynamiku. To Pekingu umožňuje udržovat umírněnou měnovou politiku a vytvářet příznivé podmínky pro investice. V červenci dosáhl čistý příliv zahraničního kapitálu do čínských dluhopisů 21,3 miliard USD, což je nejvyšší hodnota od roku 2014, kdy se začaly zveřejňovat odpovídající statistiky. Celková hodnota dluhopisů v držení zahraničních investorů dosáhla 360 miliard dolarů, což je o 13,7 % více než v loňském roce.

Více:

USA již nacvičují bombardování Číny. Názor
Hojda: Galileo strčí do kapsy GPS (USA), GLONASS (RUS) i BeiDou (Čína). Jak se stalo, že má centrum v Praze?
Americké jednotky zvláštního nasazení se připravují na válku s Ruskem a Čínou, píše The National Interest
Štítky:
byznys, USA, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář