USA odmítly přijmout ruskou koncepci bezpečnosti v Perském zálivu

Stálá zástupkyně USA při OSN Kelly Kraftová prohlásila, že nesouhlasí s koncepcí kolektivní bezpečnosti v Perském zálivu, kterou navrhuje Rusko, uvádí agentura Sputnik.

„Pane (ruský ministr zahraničí Sergej - pozn. red.) Lavrove, vážím si pozornosti, kterou dnes Rusko věnovalo tématu bezpečnosti v Perském zálivu, ale při vší úctě nesouhlasím s řešením, které jste navrhl. Mezinárodní společenství nepotřebuje další mechanismus k zajištění bezpečnosti v Perském zálivu,“ řekla Kraftová.

Podle jejího názoru je hlavním faktorem ohrožujícím bezpečnost regionu íránský pokračující jaderný program a v souvislosti s tím vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby Islámskou republiku „stíhala“, a zdůraznila, že RB má k tomu „všechny nástroje“.

Koncepce bezpečnosti v Perském zálivu

Ruské ministerstvo zahraničí představilo koncepci kolektivní bezpečnosti v zóně Perského zálivu 23. července loňského roku.

Mezi opatření navrhovaná Moskvou patřilo posílení dialogu mezi ministerstvy obrany a odborníky, koordinace letů vojenských letadel, přijímání pozorovatelů na objekty, neutajování informací o získávání zbraní, odmítnutí rozmístění vojenských skupin třetích zemí v Perském zálivu a omezení zahraniční vojenské přítomnosti v regionu.

Oficiální Moskva navíc oznámila návrh na vytvoření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v zóně Perského zálivu, která by jako pozorovatele zahrnovala Moskvu, Washington, Peking, Nové Dillí, země EU a další neregionální hráče.

Odstoupení Íránu od závazků

V roce 2015 Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie a Írán oznámily dosažení tzv. společného komplexního akčního plánu (JCPOA).Dohoda stanovila zrušení protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderného programu země. 8. května 2018 Spojené státy jednostranně opustily dohodu a uvalily vůči Teheránu sankce v oblasti vývozu ropy. Podle Íránu ostatní účastníci, zejména evropské státy, plně neplní své závazky v hospodářské části dohody a v tomto ohledu Írán zahájil postupné pozastavení svých závazků v rámci JCPOA.

Teherán poprvé odstoupil od řady jaderných omezení 8. května 2019, a to v souvislosti s výročím odstoupení od jaderné dohody USA. Šlo o omezení ohledně zásob obohaceného uranu a těžké vody.

Později v Teheránu uvedli, že zahájili další fázi odstoupení od závazků a budou obohacovat uran do úrovně potřebné pro vlastní účely.

Třetí fáze začala 6. září, když Írán oznámil, že začal pracovat s centrifugami a nebude omezovat svůj jaderný výzkum podmínkami dohody. Počtvrté země o odstoupení od závazků informovala 6. listopadu, kdy začala používat pro obohacování uranu centrifugy v zařízení Fordo, zatímco dohoda naznačuje, že jediným komplexem pro tyto účely má být komplex v Natanzu.

Dne 5. ledna Írán oznámil, že odstupuje od posledního klíčového omezení v jaderné dohodě ohledně počtu obohacovacích centrifug.

Zvýšené napětí

Na tomto místě také připomeňme, že napětí mezi USA a Íránem vyvolal také v dubnu jistý incident. Dne 15. dubna došlo v Perském zálivu k incidentu s americkými válečnými loděmi. Centrální velitelství amerického námořnictva oznámilo, že motorové čluny Íránských revolučních gard provedly v Perském zálivu nebezpečné manévry v blízkosti amerických válečných lodí. K jedné z amerických lodí se údajně dostaly do vzdálenosti 45 metrů a k další dokonce 10 metrů. Asi za hodinu posádka íránských člunů odpověděla na rádiové výzvy amerických lodí a odplula.

Podle velení námořních sil Íránských revolučních gard však to byla americká strana, která je odpovědná za provokační a nebezpečné manévry. Americkou verzi gardy označily za báchorku v hollywoodském stylu a slíbily „rozhodnou odpověď“ na jakoukoliv chybu ze strany Spojených států.