„Pane (ruský ministr zahraničí Sergej - pozn. red.) Lavrove, vážím si pozornosti, kterou dnes Rusko věnovalo tématu bezpečnosti v Perském zálivu, ale při vší úctě nesouhlasím s řešením, které jste navrhl. Mezinárodní společenství nepotřebuje další mechanismus k zajištění bezpečnosti v Perském zálivu,“ řekla Kraftová.Podle jejího názoru je hlavním faktorem ohrožujícím bezpečnost regionu íránský pokračující jaderný program a v souvislosti s tím vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby Islámskou republiku „stíhala“, a zdůraznila, že RB má k tomu „všechny nástroje“.
Koncepce bezpečnosti v Perském zálivu
Ruské ministerstvo zahraničí představilo koncepci kolektivní bezpečnosti v zóně Perského zálivu 23. července loňského roku.
Mezi opatření navrhovaná Moskvou patřilo posílení dialogu mezi ministerstvy obrany a odborníky, koordinace letů vojenských letadel, přijímání pozorovatelů na objekty, neutajování informací o získávání zbraní, odmítnutí rozmístění vojenských skupin třetích zemí v Perském zálivu a omezení zahraniční vojenské přítomnosti v regionu.
Oficiální Moskva navíc oznámila návrh na vytvoření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v zóně Perského zálivu, která by jako pozorovatele zahrnovala Moskvu, Washington, Peking, Nové Dillí, země EU a další neregionální hráče.
Odstoupení Íránu od závazků
V roce 2015 Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie a Írán oznámily dosažení tzv. společného komplexního akčního plánu (JCPOA).Dohoda stanovila zrušení protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderného programu země. 8. května 2018 Spojené státy jednostranně opustily dohodu a uvalily vůči Teheránu sankce v oblasti vývozu ropy. Podle Íránu ostatní účastníci, zejména evropské státy, plně neplní své závazky v hospodářské části dohody a v tomto ohledu Írán zahájil postupné pozastavení svých závazků v rámci JCPOA.
Později v Teheránu uvedli, že zahájili další fázi odstoupení od závazků a budou obohacovat uran do úrovně potřebné pro vlastní účely.
Třetí fáze začala 6. září, když Írán oznámil, že začal pracovat s centrifugami a nebude omezovat svůj jaderný výzkum podmínkami dohody. Počtvrté země o odstoupení od závazků informovala 6. listopadu, kdy začala používat pro obohacování uranu centrifugy v zařízení Fordo, zatímco dohoda naznačuje, že jediným komplexem pro tyto účely má být komplex v Natanzu.
Dne 5. ledna Írán oznámil, že odstupuje od posledního klíčového omezení v jaderné dohodě ohledně počtu obohacovacích centrifug.
Zvýšené napětí
Na tomto místě také připomeňme, že napětí mezi USA a Íránem vyvolal také v dubnu jistý incident. Dne 15. dubna došlo v Perském zálivu k incidentu s americkými válečnými loděmi. Centrální velitelství amerického námořnictva oznámilo, že motorové čluny Íránských revolučních gard provedly v Perském zálivu nebezpečné manévry v blízkosti amerických válečných lodí. K jedné z amerických lodí se údajně dostaly do vzdálenosti 45 metrů a k další dokonce 10 metrů. Asi za hodinu posádka íránských člunů odpověděla na rádiové výzvy amerických lodí a odplula.
Podle velení námořních sil Íránských revolučních gard však to byla americká strana, která je odpovědná za provokační a nebezpečné manévry. Americkou verzi gardy označily za báchorku v hollywoodském stylu a slíbily „rozhodnou odpověď“ na jakoukoliv chybu ze strany Spojených států.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)