Historický okamžik. Vesmírná sonda NASA OSIRIS-REx úspěšně přistála na asteroidu Bennu. Video

Vesmírná sonda Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) OSIRIS-REx se pokusila odebrat vzorky horniny na asteroidu Bennu. Samotná vědecká vesmírná mise OSIRIS-REx odstartovala v roce 2016, když sonda vyrazila k Bennu. Během posledních dvou let sonda prováděla průzkum povrchu asteroidu. Návrat vesmírné sondy se plánuje na rok 2023.

Sonda OSIRIS-REx začala svou misi již v roce 2016, když byla vypuštěná do vesmírného prostoru za účelem následného průzkumu na povrchu asteroidu Bennu. V prosinci roku 2018 vesmírná sonda dorazila k Bennu a od té doby prováděla průzkum tamějšího tělesa. Dnes NASA informovala o úspěšném přistání a odběru vzorků horniny z povrchu asteroidu. Zatím však není jasné, zda odběr samotných vzorků byl úspěšný, dozvíme se to, až se sonda vrátí na Zemi, což by mělo být za tři roky.

Ředitel NASA Jim Bridenstine na svém twitterovém účtu poznamenal, že se může jednat o nejúspěšnější misi, co se týče odběru vzorků z vesmírného prostoru od doby programu Apollo.

„Gratuluji celému týmu OSIRIS-REx a všem partnerům NASA! My jsme na cestě k tomu, abychom získali největší vzorky z vesmíru od doby programu Apollo. Pokud všechno dobře půjde, vědci získají možnost prozkoumat tyto vzorky ve prospěch budoucích generací!” napsal Bridenstine ve svém tweetu.

Congratulations to the entire @OSIRISREx team and all of @NASA’s partners on this mission! We are on the way to returning the largest sample brought home from space since Apollo. If all goes well, this sample will be studied by scientists for generations to come! https://t.co/rdNtObIxht

— Jim Bridenstine (@JimBridenstine) October 20, 2020

Uvádí se, že vzorky hornin z asteroidu Bennu představují pro vědce obrovský zájem, jelikož jejich případný průzkum umožní zjistit více informací ohledně procesu vzniku sluneční soustavy.

Tajemství asteroidu Bennu

Vloni autoři série článků v časopisu Nature uváděli, že asteroid Bennu vznikl uvnitř hlavního pásu asteroidů relativně nedávno, asi před 100 miliony let, v důsledku silné „vesmírné nehody“, která roztříštila několik ještě větších objektů.

Senzory sondy OSIRIS-REx dříve identifikovaly velké množství stop přítomnosti vody v horninách „asteroidu osudového dne“. Podle současných odhadů vědců obsahuje Bennuova hmota rekordní množství minerálů, které vznikly působením zkapalněné vody nebo jiných forem vlhkosti.

Kromě vody vědci zjistili, že vnitřek Bennu je uspořádán extrémně chaotickým způsobem, obsahuje velké množství dutin, a zvláště hustých zón. To naznačuje, že asteroid „osudového dne“ vznikl z fragmentů jiných velkých vesmírných těles, které se nacházely v hlavním pásu asteroidů a srazily se v relativně nedávné minulosti.