22:19 03. prosince 2020
Svět
Získat krátkou URL
0 30
Sledujte nás na

Nebezpečí mozkové mrtvice u lidí trpících migrénou je dvakrát větší, a hlavními příčinami migrény mohou být stresy, přílišná únava, hlad, nepravidelná výživa, a dokonce i příliš dlouhý spánek, oznámil v rozhovoru pro Sputnik hlavní externí neurolog Ministerstva zdravotnictví Moskevské oblasti Rinat Bogdanov.

„Migréna je choroba s dědičnou náchylností. Přitom vedle bolestí hlavy je také narušeno řízení cév a lidé trpící migrénou mají dvakrát větší riziko mozkové mrtvice,“ řekl Bogdanov.

Při migréně se dočasně narušuje funkce systému trojklaného nervu, produkují se látky, které způsobují rozšíření cév tvrdé pleny mozkové, její neinfekční zápal a otok, a v důsledku toho cítí člověk intenzivní pulsující bolest, vysvětlil odborník. Ve většině případů je záchvat doprovázen fotofobií a fonofobií, často také nevolností a zvracením, dodal Bogdanov.

„Pokrevní příbuzní mají třikrát větší riziko onemocnění.  Nejčastěji trpí migrénou lidé steničtí, pracovití, kteří dosahují často velkých úspěchů v kariéře, ale trpí přitom bolestmi hlavy,“ řekl lékař.

Migrénu mohou vyprovokovat stresy, přílišná únava, změna počasí, menstruace, hlad, alkohol, nitráty, nepravidelná výživa s velkými přestávkami mezi jídly, nedostatek spánku anebo naopak příliš dlouhý spánek. „Existuje pojem migréna volného dne, kdy se chce člověk ve volném dni dobře vyspat, a probudí se s migrénou,“ podotkl Bogdanov.

Hlavním úkolem před záchvatem migrény, kdy bolest hlavy teprve začíná, je zabránit rozšiřování cév, tedy včas ho zastavit pomocí speciálních léků, doporučil neurolog.

„Když člověk otálí s užíváním těchto léků – jde nejčastěji o léky ze skupiny triptanů – vyvine se u něho otok mozkových blan, a pak i nehledě na to, že lék začne působit, bude člověk muset počkat, až tento otok pomine. Efektivita se snižuje, když nebereme léky včas,“ řekl Bogdanov.

A přece vedle zamezení samotných záchvatů je třeba se snažit také o snížení jejich frekvence, soudí Bogdanov. A proto se lidem, kteří trpí touto nemocí, doporučuje dodržovat režim dne, stravovat se pravidelně, sportovat, dělat přestávky v práci a také všemožně zvyšovat svou odolnost vůči stresům.

Skoro každý pátý trpící migrénou je schopen rozeznat symptomy blížícího se záchvatu, patří k nim „jiskry“ nebo mlhavé skvrny v očích, částečná ztráta citlivosti nebo změna čichu, řekl Rinat Bogdanov a podotkl, že „varovné“ symptomy pomáhají včas zabránit záchvatu.

„Předzvěstí blížícího se záchvatu migrény jsou jiskry, jasné čáry nebo mlhavé skvrny v zorném poli, podivné vůně nebo částečná ztráta citlivosti, mravenčení ve špičkách prstů na rukou a na nohou,“ řekl Bogdanov.

Podle jeho slov ne všichni lidé trpící migrénou mají „varovné“ symptomy, jimž se říká také aura. Ve většině případů je ale může člověk rozeznat, a začínajícímu záchvatu zabránit.

„Ne všichni lidé trpící migrénou mají auru, ty předzvěsti, ale pouhých 20 %, tedy každý pátý nemocný. V tomto případě má člověk čas, aby záchvatu zabránil. To je určitá přednost,“ podotkl neurolog. 

Více:

V Česku opět přes 350 nakažených. U většiny má nemoc mírný průběh
Covidová statistika: Nárůst nových případů včera mírně zpomalil. I tak je u nás ale aktuálně 4 533 nemocných
Maso v ledničce mírně páchne? Radši ho nejíst. Odbornice prozradila, co může hrozit
Štítky:
nemoc, bolest hlavy, neurobiologie
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář