Konečně bylo odhaleno tajemství záhadného kosmického záření. Vědci si nad tím lámali hlavu 20 let

Mezinárodní tým vědců zjistil typ vesmírného objektu, který byl zdrojem nejasného záření gama, čím odtajnili asi 20leté astrofyzické tajemství. Závěry jejich studie byly zveřejněny v časopise The Astrophysical Journal Letters.

PSR J1653-0158, neznámý zdroj záření gama, byl poprvé zpozorován v roce 1999. Po deseti letech vědci připustili, že by se mohlo jednat o neutronovou hvězdu, ale od roku 2014 bylo jasné, že je to hustá dvojhvězda.  

V nové studii poskytlo 10 tisíc dobrovolníků vědcům možnost využít kapacity grafických procesorů svých osobních počítačů. Cílem bylo detekovat slabé pulzování gama záření při analýze dat z družice Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope).  

Pulzace jsou charakteristickým rysem neutronové hvězdy, které se v tomto případě říká gama nebo rádiový pulsar. Pokud je neutronová hvězda součástí dvojhvězdy, znamená to, že má společníka, jehož hmotu přitahuje k sobě a vytváří tím plazma mraku, který je neproniknutelným pro rádiové vlny. Vědci nazývají podobné neutronové hvězdy „černými vdovami“, pulsar tedy lze detekovat díky jemným vibracím v gama záření. 

Ukázalo se, že PSR J1653-0158 je skutečně pulsar, který se otáčí kolem své osy rychlostí 30 tisíc otáček za minutu, což z něj činí jeden z nejrychlejších objektů svého typu. Jeho magnetické pole je neobvykle slabé pro neutronové hvězdy a jeho hmotnost je o něco větší než dvě hmotnosti Slunce. Hmotnost jeho družice dosahuje přibližně jednoho procenta hmotnosti Slunce. 

Dříve jsme psali o tom, že vědci objevili shluk hvězd s tak nízkým obsahem těžkých kovů, který dříve nebyl považován za možný. Jde o shluk RBC EXT8 z galaxie Andromeda, který obsahuje přibližně 800krát méně těžkých kovů ve srovnání se Sluncem. Dle vědců nový objev zpochybňuje předchozí představu o tom, kolik kovů je zapotřebí, aby mohla vzniknout hvězda.