10:38 26. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
6357
Sledujte nás na

Baku použije turecké stíhačky F-16 v případě cizí agrese proti Ázerbájdžánu zvenčí. V pondělí to prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Alijev mimo jiné prohlásil, že se jej novináři v každém rozhovoru ptají na to, odkud má Ázerbájdžán turecké stíhačky F-16.

„Tato otázka mne již unavuje. Máte přece družice, copak nevíte, co děláme? Můžete se podívat, kde jsou teď F-16, zda ve vzduchu nebo na zemi. Všichni vědí, že jsou na zemi, že sem přiletěly na cvičení, a že zde po rozpoutání války pak zůstaly,“ řekl Alijev s tím, že stíhačky jsou, podle jeho slov, tureckou pomocí.

„Pokud bude proti nám podniknuta agrese zvenčí, pak (nepřítel, pozn. red.) spatří tyto F-16,“ zdůraznil Alijev.

Ázerbájdžánský prezident rovněž prohlásil, že Baku půjde v otázce Náhorního Karabachu až „do konce“.

„Náš postoj je neměnný. Hájíme spravedlnost… V této otázce půjdeme až do konce,“ prohlásil Alijev ve svém projevu k národu.

Americké ministerstvo zahraničí (MZV) již dříve informovalo, že ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu Zograb Mnacakanjan a Džejhun Bajramov měli schůzku s náměstkem ministra zahraničí USA Stephenem Biegunem. Výsledkem tohoto setkání pak bylo prohlášení o humanitárním příměří v Náhorním Karabachu. Toto společné prohlášení bylo zveřejněno na portálu amerického MZV. Příměří vstoupilo v platnost dnes, v pondělí 26. října v 08.00 hod místního času.

Situace v Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

V noci na 10. října se konaly v Moskvě konzultace ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Do ruské metropole pozval diplomaty prezident Vladimir Putin. Po několika hodinách jednání se strany dohodly na zastavení bojů. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří podnikly Baku a Jerevan v noci na 18. října, ale také marně.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.

Ázerbajdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.

Více:

Arménie hlásá o těžkých bojích v Karabachu. Dle Trumpa lze konflikt „lehce“ vyřešit a USA hovoří o humanitárním příměří
Erdogan: Ázerbájdžán osvobozuje v Karabachu okupovaná území. Budeme Baku nadále podporovat
„Amerika nechápe, s kým má tu čest.“ Erdogan dal jasně najevo, že se nebojí amerických sankcí kvůli S-400 a Karabachu
Štítky:
karabašský konflikt, Náhorní Karabach, Ázerbájdžán, Turecko, F-16
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář