Jak je uvedeno v žádosti, která je zveřejněna na webu ministerstva zahraničí republiky, Pašinjan poslal dopis, kde „důkladně popsal situaci“ v Náhorním Karabachu a „výzvy s tím spojené“.
V dopise se hovoří například o „okolnostech přesunu zahraničních ozbrojených teroristů z Blízkého Východu a jejich účasti na bojových akcích proti Náhornímu Karabachu“.
Arménská strana tam také žádá o „okamžité konzultace“, aby došlo ke zjištění „druhu a rozsahu pomoci“, kterou může Jerevanu Moskva poskytnout na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z 29. srpna roku 1997.
Výměna vězňů
„Strany poskytnou během jednoho týdne aktuální seznam zadržených vězňů s cílem zajistit přístup a možnou výměnu,“ uvádí se.
Kromě toho se píše, že strany se budou aktivně podílet na procesu výměny těl zabitých v oblasti bojových akcí.
V neposlední řadě se ministři zahraničních věcí obou států dohodli, že nebudou cílit na civilisty a nevojenské objekty v oblasti karabašského konfliktu, uvádí se v prohlášení.
Je třeba poznamenat, že po zasedání v Ženevě dne 30. října se strany dohodly na přijetí řady naléhavých opatření bez ohledu na příměří a dalších podmínek. „Strany nebudou mít za cíl civilní obyvatelstvo nebo nevojenské objekty v souvislosti s mezinárodním humanitárním právem,“ píše se.
Karabašský konflikt
Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání vojenských akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké útoky na mírové osady neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci, neboť tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace a na mnoha místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali strany konfliktu, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.
Dne 9. října přijeli ministři zahraničních věcí Ázerbájdžánu a Arménie do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo to, že Jerevan a Baku souhlasily se zastavením palby v Karabachu od poledne 10. října, výměnou vězňů a těl mrtvých a také se dohodly na konkrétních podrobnostech příměří. Avšak ve stejný den se strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody. Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci na 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažené humanitární příměří od 7.00 moskevského času 26. října, ale i poté strany konfliktu prohlašují, že ho nepřítel nedodržuje.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)