22:15 27. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
468152
Sledujte nás na

Ukrajina chce modernizovat své letectví. Po které cestě se vydá? Vytyčí úkol pro vlastní konstruktéry, vsadí na kooperaci s Tureckem, či snad ztělesní sny o nákupu amerických stíhacích bombardérů páté generace? Sputnik zvážil všechny varianty.

Ukrajina nechce opravovat sovětskou techniku?

Velitel ukrajinského vojenského letectva, generálplukovník Sergej Drozdov promluvil v rozhovoru pro RBK-Ukrajina o perspektivách rozvoje vojenského letectva.

Podstata tkví v následujícím:

1. Vzdušné hranice Ukrajiny chrání technika vyrobená v období 1968-1991.

2. Za dobu nezávislosti nezískala země žádné nové vojenské letadlo.

3. Ukrajina potřebuje jediný typ víceúčelové stíhačky, která nahradí všechny sovětské stíhačky a také útočné letouny a bombardéry.

4. Ukrajina potřebuje minimálně 10 let a minimálně 10 miliard dolarů, aby vyvinula vlastní prototyp víceúčelové stíhačky.

5. Tolik času a peněz Kyjev nemá, stejně jako nemá příslušnou vědeckou základnu a zkušenosti.

6. Znamená to, že je potřeba koupit tyto letouny od partnerských zemí, což je také napsáno ve Strategii rozvoje letectva do roku 2035.

Ukrajinské letectvo skutečně vlastní techniku vyrobenou v sovětské době. Jsou to bitevní letouny Su-25, Su-24M, MiG-29, Su-27, Su-24MR, které byly opraveny a částečně modernizovány, nové modely to z nich ale neudělalo. Tento letecký park vyhovuje běžným potřebám, ale již za několik let čekají vojáky vážné problémy, protože se technika nedá věčně opravovat. V několika nejbližších letech má Ukrajina přijmout rozhodnutí o nákupu silného letounu. Generálplukovník Sergej Drozdov o tom řekl toto: „Letectvo by si samozřejmě přálo mít moderní techniku, jako třeba americký F-35, naši letci sní o takových letounech.“

Velitel ale vyzval k reálnému pohledu na věci a uvedl jako příklad Polsko, které je dlouhou dobu strategickým spojencem USA a plnohodnotným členem NATO, avšak „teprve dnes mohlo zahájit rozhovor o získání těchto letadel“. Není moc jasné, proč řekl Drozdov „teprve dnes“, protože polský ministr obrany Mariusz Błaszczak podepsal smlouvu o koupi F-35 již koncem ledna 2020, ale na podstatě věci to nic nemění.

Zkusme tedy popřemýšlet o tom, jak by mohla vypadat modernizace ukrajinských leteckých sil.

„Nováčci“ An-178 a An-132 místo „starců“

Nejjednodušší způsob: modernizace vojenského transportního letectva. Kyjev je vlastí jednoho z předních světových konstruktérů těchto letounů. Je to Konstrukční kancelář O. K. Antonova (Dnes Státní podnik Antonov).

Letouny z rodiny An se používají po celém světě jako vojenské transportní, jedná se o poměrně málotonážní An-26 a An-30, střední dopravní letouny An-12, a těžké An-22, An-124 Ruslan. A také zmiňme An-225 Mrija, největší transportní letoun na světě, který v dubnu, v době pandemie, dopravil do Polska z Číny (s dotankováním v Kazachstánu) roušky, léky a další zdravotnické výrobky.

Největších úspěchů dosáhli ukrajinští konstruktéři ve „střední váze.“ V roce 2015 vykonalo první let nové transportní letadlo An-178, které má v budoucnu nahradit jednoho z nejmasovějších a nejžádanějších starců – An-12. V médiích bylo hodně informací o dodávkách An-178 jak ministerstvu vnitra a Národní gardě Ukrajiny, tak do zahraničí, avšak zatím není žádný tento letadel v provozu. Za účelem nahrazení An v málotonážní třídě je možné prosazení turbovrtulového An-132, který by z ekonomického hlediska mohl být celkem adekvátní alternativou také pro široce používaný An-26 a An-30. Ukrajina zkrátka dokáže za podmínky šťastné shody okolností dost rychle vyřešit otázku modernizace vojenského transportního leteckého parku.

Turecko má stíhačky, Ukrajina motory

O vrtulnících se v Strategii rozvoje letectva do roku 2035 nemluví, s výjimkou dopravní verze Mi-8. Avšak s ohledem na trend desovětizace ukrajinské armády (ukrajinské bojové vrtulníky byly rovněž vyrobeny pod rudou vlajkou) můžeme předpokládat, že když bude Kyjev obnovovat park vrtulníků, nahradí je buď americkými, anebo evropskými modely.

Teoreticky by to mohly být varianty modifikace amerických vrtulníků McDonnell Douglas AH-64 Apache, anebo evropský Eurocopter Tiger. Nedají se ale vyloučit překvapení, například spolupráce Ukrajiny s Tureckem a nákup útočné helikoptéry TAI/AgustaWestland T129 ATAK. Je to celkem reálné s ohledem na spolupráci těchto států ve výrobě populárních bezpilotních letounů Bayraktar Akıncı.

Kooperace s tureckými partnery je možná s ohledem na kontext hlavního úkolu, vývoj víceúčelového letounu, o kterém promluvil generálplukovník Drozdov.

Turecko má dost ambiciózní projekt vlastní stíhačky páté generace TF-X (Turkish Fighter Experimental), jejíž premiéra se očekává v roce 2023. V Rusku se dokonce mluvilo o tom, že se tento letoun může v případě, že se dostane na světový trh, stát konkurentem Su-57.

Existuje ale jeden velmi vážný problém: Turci nemají vlastní vyspělou technologii výroby motorů a potřebují mezinárodní kooperaci. Turecký státní informační portál TRT Haber, který zanalyzoval nedávnou dohodu mezi Kyjevem a Ankarou ve sféře obrany, uvedl názor vojenského experta Anila Şahina: „Pociťujeme nedostatek, zvlášť v oblasti letadlových a raketových motorů. Dá se říct, že dohoda podepsaná s Ukrajinou otevírá cestu k technologické výměně a společné výrobě motorů.“

Ukrajina má zkušenosti v odvětví, o které se zajímají Turci, a tato varianta nevypadá beznadějně. Zatím k tomu ale nemáme co dodat.

 F-35 pro druhou baštu proti „hrozbě z Východu“

„Co ale F-35?“ zeptá se čtenář, který začal číst tento text kvůli americkému letounu.

Připomeneme, že Polsko koupilo 32 F-35 za 4,6 miliardy dolarů. Nemůžeme samozřejmě ani teoreticky předpokládat, jakou podobnou smlouvu by mohly nabídnout Ukrajině USA, ale budeme vycházet z uvedené částky. Projekt (mimochodem rekordního) vojenského rozpočtu Ukrajiny na rok 2020 vyčleňuje na projekty ministerstva obrany 8,66 miliardy dolarů.

Je jasné, že se dá dohodnout o prodeji na splátky, a vlastně každá smlouva je nakonec individuální, ale tato transakce není v každém případě levná. Racionálnější variantou by mohla být pro Kyjev například aktuální modifikace F-16 nebo F-18. Ano, tyto letouny mají menší kapacity, zato jsou ale výhodnější z hlediska rozpočtu a posloupnosti generací, když je srovnáme s nynějším leteckým parkem Ukrajiny. Možná je podle mne také švédská varianta, Saab JAS 39 Gripen. Tento letoun je značně levnější než F-35 a má celkem dobré vlastnosti, i když je považován za jednodušší o půl generace. Je to ale dobrá volba z hlediska pomru „cena/výkon.“

Přece jen se ale domnívám, že s ohledem na dnešní situaci by Ukrajina, když bude mít tuto šanci, zvolila variantu výhodnou nikoli z finančního, ale z politického hlediska. V tomto případě nemá F-35 asi konkurenty. Jedním z hlavních důvodů (a důvodů pro slevu) může být úloha Ukrajiny jako evropské přední stráže proti „hrozbě z Východu“ (což právě očekávají i od Polska). Je to téměř jisté, když bude tato rétorika i nadále aktuální v době, kdy začnou konkrétně projednávat otázku obnovy leteckého parku země.

O kladech a záporech F-35 bylo napsána již hromada článků. Nedá se popřít, že je to moderní víceúčelový bitevní letoun, který byl již původně integrován do informační infrastruktury budoucích bojových akcí. Skutečnost, že bude v provozu v sousedním Polsku, je dodatečný triumf, poněvadž to umožní výměnu zkušeností ve školení letců, v obsluze a provozu nové „zámořské“ techniky.

Ukrajina zaplatí USA, ale poskytne nějaké záruky?

Moskva se má rovněž zamyslet nad touto variantou vývoje událostí. F-35 patří k páté generaci stíhacích bombardérů a spolu s celkovou obnovenou infrastrukturou ukrajinských ozbrojených sil by mohl vyřešit otázku kvalitativní konfrontace ruského vojenského letectva, které je dnes vybaveno převážně letouny generace 4 a 4+. „Ukrajinským“ F-35 budou samozřejmě nejspíš čelit ruské Su-57 páté generace, ale není dost jasné, kolik těchto letounů bude vlastnit v této době ruská armáda.

Jde samozřejmě o teoretické vzájemné zdržování, které se bude navíc konat za 5-10 let, protože podle mého mínění nedostane Ukrajina F-35 dřív. V každém případě je pro toto rozhodnutí potřebná především politická vůle amerického vedení plus finanční možnosti Kyjeva, a rovněž jisté záruky ze strany Ukrajiny. Záruky toho, že nikdy, ani v tom nejhorším snu, nebude tato zbraň použita proti samotným tvůrcům.

Více:

Média: Polsko ze strachu nechce umístit F-35 u ruských hranic
Polsko neumístí F-35 u hranice s Ruskem
Byla uvedena podmínka „viditelnosti“ F-35
Štítky:
Ukrajina, USA, F-35, stíhačka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář