Alijev vyjádřil ochotu zastavit válku v Náhorním Karabachu

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev prohlásil, že Baku je ochotno zastavit válku v Náhorním Karabachu. Podmínkou je ale to, že se Jerevan musí zavázat ke stažení vojsk z okupovaných území.

„Za prvé si myslím, že čím dříve válka skončí, tím lépe… Už jsem nejednou řekl… A mohu to zopakovat ještě jednou, že… Pokud se arménský premiér zaváže k osvobození zbývajícího území, jsme ochotni to zastavit již dnes. Zatím ale takové závazky nepřijal,“ řekl Alijev v rozhovoru pro italské noviny La Repubblica.

Když ázerbájdžánský prezident mluvil o kompromisech, podotkl, že kompromisem ze strany Jerevanu má být „úplné osvobození všech okupovaných území v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a s plněním jejích hlavních zásad“.

„V hlavních zásadách se uvádí, že má být zpočátku osvobozeno pět okresů, a pak další dva. Už jsme osvobodili jednostranně čtyři okresy. A proto on (arménský premiér Nikol Pašinjan, pozn. red.) musí říci, že vojska budou stažena z dosud okupovaného Agdamského, Kelbedžarského a Lačinského okresů. Takové prohlášení ale neudělal. To ukazuje na to, že válku nechce ukončit,“ řekl v závěru Alijev.

Arménské úřady již dříve prohlásily, že konflikt v Karabachu může být urovnán jen mírovou cestou.

Situace v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.