„Za prvé si myslím, že čím dříve válka skončí, tím lépe… Už jsem nejednou řekl… A mohu to zopakovat ještě jednou, že… Pokud se arménský premiér zaváže k osvobození zbývajícího území, jsme ochotni to zastavit již dnes. Zatím ale takové závazky nepřijal,“ řekl Alijev v rozhovoru pro italské noviny La Repubblica.
Když ázerbájdžánský prezident mluvil o kompromisech, podotkl, že kompromisem ze strany Jerevanu má být „úplné osvobození všech okupovaných území v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a s plněním jejích hlavních zásad“.
„V hlavních zásadách se uvádí, že má být zpočátku osvobozeno pět okresů, a pak další dva. Už jsme osvobodili jednostranně čtyři okresy. A proto on (arménský premiér Nikol Pašinjan, pozn. red.) musí říci, že vojska budou stažena z dosud okupovaného Agdamského, Kelbedžarského a Lačinského okresů. Takové prohlášení ale neudělal. To ukazuje na to, že válku nechce ukončit,“ řekl v závěru Alijev.
Arménské úřady již dříve prohlásily, že konflikt v Karabachu může být urovnán jen mírovou cestou.
Situace v Náhorním Karabachu
Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.
V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.
Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.
Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.
Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.
Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)