Náhorní Karabach obvinil Ázerbájdžán z ostřelování Stěpanakertu, Baku to popírá

Státní služba pro mimořádné situace neuznané Republiky Arcach v pátek informovala, že ázerbájdžánské ozbrojené síly ostřelují Stěpanakert kazetovými bombami.

„Raketový útok na Stěpanakert je prováděn s použitím kazetových bomb. Nepřítel se zaměřuje na obytné budovy, civilní a veřejnou infrastrukturu. O obětích zatím nejsou žádné údaje,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném na facebookové stránce státní služby.

Jak uvádí korespondent Sputniku, poslední noc ve Stěpanakertu byla napjatá. Od 2:00 místního času (23:00 SEČ) směřovala na město dělostřelecká palba. Během noci byl slyšet pískot a výbuchy munice ve směru obytných oblastí, stejně jako dělostřelecké výbuchy a výstřely jihovýchodně od města. V tuto chvíli je situace v hlavním městě Republiky Arcach klidná, poznamenává korespondent Sputniku.

Ázerbájdžán popírá zprávy o ostřelování Stěpanakertu

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany označilo zprávy arménské strany o ostřelování hlavního města neuznané Republiky Arcach za dezinformace.

„Informace arménských médií o údajném ostřelování Chankendi (pozn. ázerbájdžánsky Stěpanakert). Arménskou armádou jsou záměrně šířeny dezinformace,“ uvedla tisková služba ázerbájdžánského obranného rezortu.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání nepřátelství, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování civilních vesnic neuznané Republiky Arcach, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé v historii obecnou mobilizaci a tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. Částečná mobilizace byla zavedena i v Ázerbájdžánu a na mnoha místech také stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali nepřátelské strany, aby zastavily střety a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek.

9. října dorazili do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo, že se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu od poledne 10. října, výměně vězňů a těl mrtvých a také dodatečné dohodě na konkrétních podrobnostech příměří. Téhož dne se však strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody. Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažení humanitárního příměří od 8:00 místního času 26. října, ale i poté strany konfliktu prohlásily, že ho nepřítel nedodržuje.

Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.