11:45 26. listopadu 2020
Svět
Získat krátkou URL
Konflikt v Náhorním Karabachu (109)
9482
Sledujte nás na

Arménský premiér Nikol Pašinjan informoval o tom, že podepsal prohlášení s ázerbájdžánským prezidentem a ruským prezidentem o ukončení vojenských akcí v Náhorním Karabachu. Podle jeho slov to bylo pro něj velmi obtížné rozhodnutí.

„Podepsal jsem prohlášení s ázerbájdžánským prezidentem a ruským prezidentem o ukončení války o Karabach v 01:00. Text již zveřejněného prohlášení je pro mě osobně i pro naše obyvatele nevýslovně bolestivý,“ uvádí se v prohlášení.

Pašinjan dodal, že učinil toto rozhodnutí na základě analýzy vojenské situace a přesvědčení, že se jedná o nejlepší možné řešení současné situace.

„Není to žádné vítězství, ale ani žádná porážka, dokud nepřipustíte, že jste poražený. Nikdy si nepřiznáme, že jsme poražení, a to by měl být začátek naší éry národní jednoty a obrození,“ stojí v prohlášení arménského premiéra.

Podle jeho slov je nyní nutné zanalyzovat roky nezávislosti, aby se mohla plánovat budoucnost a neopakovaly se chyby minulosti.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání nepřátelství, v Karabachu hlásili dělostřelecké ostřelování vesnic neuznané Republiky Arcach, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé v historii obecnou mobilizaci a tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. Částečná mobilizace byla zavedena i v Ázerbájdžánu a na mnoha místech také stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali nepřátelské strany, aby zastavily střety a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek.

Dne 9. října dorazili do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo, že se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu od poledne 10. října, výměně vězňů a těl mrtvých a také dodatečné dohodě na konkrétních podrobnostech příměří. Téhož dne se však strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažení humanitárního příměří od 8:00 místního času 26. října, ale i poté strany konfliktu prohlásily, že ho nepřítel nedodržuje.

Situace se zkomplikovala tím, že Ankara aktivně podporuje Baku. Turecko je přitom členem NATO a Arménie zase patří do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.

Téma:
Konflikt v Náhorním Karabachu (109)

Více:

V Karabachu uvedli, že Ázerbájdžán provedl osm útoků na Stěpanakert. Baku mluví o obsazení Šuši a ostřelování vesnic
V Arménii havaroval ruský vrtulník, Ázerbájdžán jej náhodou sestřelil
Ruské ministerstvo zahraničí: Násilné řešení konfliktu v Karabachu je nemožné. RF v tomto nesouhlasí s Tureckem
Štítky:
karabašský konflikt, Náhorní Karabach, konflikt, Ázerbájdžán, Arménie
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář