Téměř hned po spuštění. Běloruské ministerstvo energetiky vysvětlilo pozastavení provozu jaderné elektrárny

Běloruská jaderná elektrárna Astravec přestala vyrábět elektřinu. Takovou informaci uvedl pro Sputnik Oleg Sobolev, konzultant odboru jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události země.

„Již tu byla zpráva o tom, že (Astravec) přestala vyrábět elektřinu, ale na jadernou či radiační bezpečnost to vliv nemá,“ uvedl Sobolev.

Jak dále konstatoval, v elektrárně mění zařízení, které se vztahuje k čtvrté bezpečnostní třídě. Jde o prvky „normálního provozu“, které fungují bez normálně.

„Podle zavedených postupů je nutné o takových událostech, dokonce i těch, které nemají žádný vliv na jadernou či radiační bezpečnost, informovat Gosatomnadzor. A oni tak i učinili. My z naší strany pokračujeme v dohledu, který je prováděn v místě jaderné elektrárny nepřetržitě,“ uvedl.

Ministerstvo energetiky Běloruska potvrdilo, že výroba elektřiny na jaderné elektrárně byla dočasně zastavena. Vysvětlili to v tiskové službě státní průmyslové asociace Belenergo.

„Všechny technologické systémy v energetickém bloku fungují normálně,“ uvádí se v prohlášení, které je publikováno na Telegramu.

Připomeňme, že v sobotu navštívil elektrárnu i samotný prezident země Alexandr Lukašenko. „Všechno je tak všední, jako bychom postavili metro. Jedná se o historický moment – země se stává jadernou mocností,“ cituje Lukašenkova slova Sputnik Bělorusko.

Jaderná elektrárna Astravec

Běloruská jaderná elektrárna začala fungovat 3. listopadu. Elektrárna dodala do jednotného energetického systému již přes 22 milionů kilowatthodin elektrické energie, čímž se ušetřilo 6,4 milionu kubických metrů plynu – tedy asi milion dolarů.

Běloruská jaderná elektrárna se skládá ze dvou bloků s reaktory VVER-1200 o celkovém instalovaném výkonu 2400 megawattů. V říjnu letošního roku došlo ke spuštění jaderného reaktoru prvního bloku. Očekává se, že první blok bude uveden do průmyslového provozu v prvním čtvrtletí roku 2021 a ten druhý pak v roce 2022.

Hlavním odpůrcem výstavby běloruské jaderné elektrárny byla Litva, jejíž úřady kritizovaly budoucí běloruskou elektrárnu téměř od okamžiku, kdy se Minsk rozhodl postavit ji, a iniciují zákaz dovozu běloruské elektřiny do EU. Parlament dané země již dříve rozhodl, že elektrárna představuje „hrozbu pro národní bezpečnost“ republiky.