RF a Turecko podepsaly memorandum o zřízení společného střediska pro kontrolu příměří v Karabachu, uvádí resort obrany

Ruský a turecký ministr obrany, Sergej Šojgu a Hulusi Akar, podepsali memorandum o vytvoření společného střediska pro kontrolu příměří v Náhorním Karabachu. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany.

„Na základě jednání bylo podepsáno memorandum o vytvoření společného centra pro kontrolu příměří a všech vojenských akcí v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu,“ uvedlo dané ministerstvo.

Podle ruského resortu obrany Sergej Šojgu poznamenal, že dohody dosažené lídry Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, stejně jako zapojení ruských mírových sil, umožnily zastavit krveprolití a vytvořit podmínky pro návrat ke klidnému životu.

„Přítomnost ruských mírových sil zajistí stabilitu v krizové oblasti, zastaví toky uprchlíků a usnadní jejich návrat do místa bydliště,“ zdůraznil ministr.

Ten také poznamenal, že „rozhodnutí o zřízení společného monitorovacího centra umožní spolehlivou kontrolu nad dodržováním ukončení nepřátelských akcí danými stranami a vytvoří pevný základ pro urovnání dlouhodobého konfliktu“.

Toto společné centrum by se mělo nacházet na území Ázerbájdžánu a jeho úkolem bude shromažďovat, sumarizovat a ověřovat informace o dodržování režimu příměří. Centrum se stane orgánem, který se bude zabývat případnými stížnostmi, dotazy nebo obavami týkajícími se porušení dohod.

Situace v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.