17:50 02. prosince 2020
Svět
Získat krátkou URL
10414
Sledujte nás na

Arménský premiér Nikol Pašinjan v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi uvedl, že pokud by nebyly zastaveny vojenské operace v Náhorním Karabachu, pak by se třicet tisíc arménských vojáků ocitlo pod hrozbou obklíčení.

„Hlavním faktorem pro podepsání dohody bylo konstatování skutečnosti, že Stěpanakert zůstal po pádu města Šuša nechráněný, a pokud by válka nebyla během několika hodin zastavena, Stěpanakert by padl, a poté i Askeran, Martakert a od 20 do 30 tisíc našich vojáků by se ocitli v obklíčení,“ řekl Pašinjan.

Tato čísla se přitom podle něj liší v závislosti na scénářích. „A tito vojáci by nemohli ovlivnit situaci, protože by k nim přicházeli zezadu,“ dodal předseda vlády.

Připomeňme, že dne 10. listopadu podepsali lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, Vladimir Putin, Ilham Alijev a Nikol Pašinjan, společné prohlášení o úplném ukončení nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu. Podle tohoto prohlášení se řada regionů dostává pod kontrolu Ázerbajdžánu, strany si vyměňují zajatce a ruské mírové síly jsou rozmístěny podél kontaktní linie a podél Lačinského koridoru spojujícího Karabach s Arménií.

Situace v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.

Více:

Pašinjan prohlásil, že má důkazy o verbování syrských žoldáků ze strany Turecka
Pašinjan oznámil ukončení bojových akcí v Náhorním Karabachu
Protestní akce v Jerevanu: Demonstranti dali ultimátum premiérovi Pašinjanovi
Štítky:
příměří, dohoda, Vladimir Putin, Rusko, Ázerbájdžán, Ilham Alijev, Arménie, Nikola Pašinjan, karabašský konflikt, Náhorní Karabach
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář