Erdogan uvedl, že se Macron „nenaučil politiku“

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v komentáři k iniciativám Paříže uznat nezávislost neuznané Republiky Arcach uvedl, že se francouzský prezident Emmanuel Macron „nenaučil politiku“.

Francouzské Národní shromáždění (dolní komora parlamentu) dříve podpořilo rezoluci vyzývající vládu země k uznání nezávislosti Náhorního Karabachu. Zároveň však francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vystoupil proti tomu, aby Francie uznala Náhorní Karabach.

„Jsou zde důležité kvality vedení. Nemáš právo vstát a říct, že je to (Republika Arcach, pozn. red.) stát na základě rozhodnutí ze tvé schůzky. Dokonce ani (arménský premiér, pozn. red.) Pašinjan se to neodvažuje, a ty se to snažíš přinést. Macron se nenaučil politiku. Možná se na mě tento večer bude zlobit, ale musíme říkat pravdu,“ uvedl Erdogan na tiskové konferenci v Baku.

Kromě toho konstatoval turecký prezident, že jeho země je připravena „otevřít dveře“ Arménii, podle jeho slov Ankara „nemá žádné problémy s arménským lidem“.

„Jsme zastánci míru v tomto regionu a jsme připraveni otevřít dveře Arménii. Nemáme žádné problémy s arménským lidem,“ uvedl Erdogan na tiskové konferenci v Baku.

Dohoda o Náhorním Karabachu

Arménie a Ázerbájdžán se koncem září navzájem obvinily z eskalace konfliktu, který trvá od konce osmdesátých let. Všichni účastníci vyhlásili úplnou nebo částečnou mobilizaci, rozpoutaly se boje. Během půldruhého měsíce podnikly strany tři bezúspěšné pokusy o příměří.

V noci na 10. listopadu Rusko, Ázerbájdžán a Arménie podepsaly čtvrtou dohodu, podle které byli ázerbájdžánští a arménští vojáci povinni zastavit válečné akce, zůstat na obsazených pozicích a vyměnit si válečné zajatce. Jerevan se zavázal, že vrátí Baku Kelbadžarský, Lačinský a Agdamský rajón.

V zóně konfliktu byli rozmístěni ruští příslušníci mírových sil. Kontingent, který tvoří jednotky mírové 15. samostatné motostřelecké brigády Centrálního vojenského okruhu, čítá 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů, 380 kusů automobilové a speciální techniky.

V Baku označili dohodu za kapitulaci Jerevanu. Ilham Alijev zdůraznil, že je maximálně výhodná pro Ázerbájdžán, a po ukončení vojenské etapy se dá přejít k politickým otázkám.

Pašinjan zase prohlásil, že rozhodnutí o míru pro něj bylo mimořádně těžké, umožnilo však zachovat to, co by Karabach ztratil.