Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: Odstranit překážky ve vztazích s USA nebude snadné

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v letošním závěrečném rozhovoru pro Sputnik uvedl, co se stalo hlavními událostmi pro mezinárodní politiku v roce 2020, zda svět vyvodil nějaké závěry z pandemie koronaviru a jestli se zemím podařilo semknout se proti této společné hrozbě.

Stejně tak řekl, co Moskva očekává od nového amerického prezidenta Joea Bidena a jeho týmu.

Sergeji Viktoroviči, jaké byly podle Vašeho názoru hlavní zahraničně-politické události tohoto roku: hlavní průlom, úspěch a neúspěch? A vyvodilo, podle Vašeho názoru, světové společenství už nějaké závěry z pandemie koronaviru: stal se svět rozštěpenější nebo se naopak země více orientovaly na spolupráci?

Lavrov: V mezinárodních vztazích byl tento rok složitý. Pokud to máme shrnout, pak je velmi obtížné operovat pojmy jako hlavní úspěch nebo hlavní selhání. Je zároveň zřejmé, že pandemie koronaviru měla negativní dopad na světovou politiku a diplomacii, vyvolala hlubokou krizi v globální ekonomice: ta nyní čelí dlouhému a obtížnému období zotavení. Přitom se nikam neposunuly již existující výzvy a hrozby. Například terorismus, obchod s drogami, jiné druhy nadnárodní kriminality. Pokračovaly vleklé krize, vznikala nová ohniska napětí.

Existence společných problémů, včetně probíhající epidemie covidu-19, bohužel dosud nevedla ke semknutí mezinárodního společenství tak, aby ji bylo možné účinně zastavit. Hlavním důvodem, o kterém jsme vícekrát hovořili, je neochota řady států na historickém Západě, vedených Spojenými státy, navázat konstruktivní a spravedlivou spolupráci s dalšími mezinárodními hráči. Západní kolegové nadále aktivně využívali širokou škálu nelegitimních nástrojů – od silného tlaku až po informační války. Ignorovali výzvy generálního tajemníka OSN a vysokého komisaře OSN pro lidská práva k pozastavení – s ohledem na humanitární krizi ve světě – jednostranné sankce za dodávky léků, vybavení a potravin potřebných k boji proti viru a související finanční transakce. Rovněž nebyla vyslyšena iniciativa prezidenta Vladimira Putina na zavedení „zelených koridorů“ v mezinárodním obchodu bez obchodních válek a sankcí. Na optimismu nepřidala ani linie Washingtonu ohledně dalšího kolapsu architektury globální strategické stability a kontroly zbraní.

V těchto podmínkách jsme udělali vše potřebné pro spolehlivou ochranu národních zájmů a současně pokračovali v prosazování konstruktivní, sjednocující mezinárodní agendy, ve prospěch zajištění nedělitelnosti bezpečnosti ve všech jejích dimenzích. Dovolte mi připomenout, že díky osobnímu úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina bylo možné zastavit nepřátelské akce v Náhorním Karabachu. Aktivně jsme přispěli k politickému a diplomatickému urovnání krize v Sýrii. Podíleli jsme se na mezinárodním úsilí o prolomení patové situace uvnitř libyjské konfrontace.

Abychom zlepšili situaci ve světě, maximálně jsme využili potenciál našeho předsednictví v BRICS, Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS), Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Podporovali jsme provádění různých integračních projektů v Eurasijském ekonomickém svazu a formování Velkého euroasijského partnerství.

Samozřejmě jsme i nadále rázně pracovali v rámci Světové organizace – zejména ruský prezident předložil iniciativu k uspořádání summitu pěti stálých členských států Rady bezpečnosti OSN.

Navzdory epidemiologickým omezením jsme účinně komunikovali s drtivou většinou zahraničních partnerů v Eurasii, Africe a Latinské Americe – jak na bilaterální, tak na různých multilaterálních platformách.

Rusko jako jeden z lídrů v oblasti mezinárodního zdraví přispělo ke společnému úsilí v boji proti covidu-19 a poskytlo postiženým státům podstatnou pomoc.

V roce 2021 budeme pokračovat v pragmatické a odpovědné zahraniční politice a budeme přispívat k formování spravedlivějšího a demokratičtějšího multipolárního světového řádu. Stejně jako dříve budeme otevřeni vzájemně výhodné spolupráci – do té míry, do jaké jsou na to naši partneři připraveni, a samozřejmě s bezpodmínečným respektem k ruským národním zájmům.

Jak vidíte vyhlídky vztahu mezi Ruskem a Spojenými státy za vlády Bidena? Změní se něco? K lepšímu nebo k horšímu?

Nelze bohužel počítat s rychlou nápravou nebo dokonce stabilizací zhoršujících se vztahů se Spojenými státy. Protiruská hysterie, která zachvátila Ameriku, dává jen malou šanci, že se brzy dočkáme návratu k normálu. Ukázalo se, že náš dialog je rukojmím vnitřních amerických politických sporů, což samozřejmě nepřispívá k budování konstruktivní spolupráce. Nicméně, jsme přesvědčeni, že rusko-americké vazby mají nerealizovaný potenciál. Nebude snadné odstranit problémy vytvořené v posledních letech, které nevznikly naší vinou, ale musíme se o to snažit. To však vyžaduje politickou vůli na americké straně.

V bilaterální agendě se nahromadila celá řada otázek, přičemž některé jsou naléhavé a bude se jimi zabývat nová administrativa ve Washingtonu. Počínaje úkolem normalizace fungování zahraničních misí, řešením humanitárních případů, konče otázkami mezinárodní bezpečnosti a strategické stability. Není nutné snažit se vyřešit všechny problémy najednou, můžete postupovat na základě logiky „malých krůčků“. Jsme na takovou práci připraveni. Ale s pochopením, že to bude postaveno na principech poctivosti a vzájemného zvážení zájmů, nikoli na základě americko-centrického světového řádu, který zavedl Washington v hlavním proudu rčení „kdo je silnější, ten má pravdu“. Doufáme, že nový tým v Bílém domě učiní volbu, která odpovídá zájmům amerického lidu a prokáže vzájemnou vůli navázat dialog s Moskvou.

Pouze v tomto případě bude možné v průběhu času vrátit rusko-americké vztahy na udržitelnou cestu rozvoje. To by samozřejmě mělo také pozitivní vliv na obecné klima v mezinárodních záležitostech, vzhledem k zvláštní odpovědnosti Ruska a Spojených států jako dvou největších jaderných mocností a stálých členů Rady bezpečnosti OSN za udržování globální stability a bezpečnosti, zejména v této obtížné době.