V komentáři se poznamenává, že na jižní polokouli Marsu je sice léto, ale na povrchu je mráz a suchý led.
V letních měsících přechází suchý led z pevného stavu okamžitě do plynného a obchází tak fázi kapalného stavu. Poté se na povrchu rudé planety vytvoří pukliny.
„Vidíte černé skvrny? Jedná se o stopy temné půdy, která se objevuje na povrchu,“ stojí v statusu.
Dále se podotýká, že jinovatka je viditelná v polygonálních puklinách, což naznačuje přítomnost vodního ledu v půdě.
Na snímku zachytil aparát Trace Gas Orbiter rusko-evropské mise ExoMars-2016 zbytky ledu v blízkosti Sisyfovy kupole ve vysokých jižních zeměpisných šířkách rudé planety.
Посмотреть эту публикацию в Instagram
V prosinci bzlo informováno o tom, že život by mohl být hluboko pod povrchem Marsu díky tomu, že se tlusté vrstvy ledu roztečou v důsledku geotermálního tepla. Předpokládá to nová studie provedená Rutgers University v New Jersey, USA.
Podle autora studie Lujendra Ojha vědecký tým chtěl řešit takzvaný paradox slabého mladého Slunce – teorie naznačující, že v minulosti Slunce produkovalo asi o 30 % méně energie, než je tomu nyní.
„I když jsou v počítačových simulacích čerpány skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a vodní pára, do rané marťanské atmosféry, klimatické modely se stále snaží podpořit dlouhodobě teplý a mokrý Mars ... V takových hloubkách mohla život udržet hydrotermální (ohřívací) aktivita a reakce horniny a vody,“ řekl Ojha.
„Takže podpovrch může představovat nejdelší obyvatelné životní prostředí na Marsu."
Během výzkumu vědci zkoumali různé datové soubory Marsu, aby zjistili, zda je geotermální teplo možné v období Noachian.
Dospělo se k závěru, že i kdyby měl Mars teplé a vlhké klima asi před čtyřmi miliardami let, tekutá voda mohla být stabilní pouze ve velkých hloubkách, protože atmosféra časem řídne a teplota se snižuje. Jakýkoliv mimozemský život na rudé planetě, pokud tam někdy vznikl, mohl podle studie následovat za tekutou vodou do větších hlubin.
Při posuzování klimatu a možného ohřevu Marsu by vědcům mohla pomoci kosmická loď Mars InSight, která na planetě přistála v roce 2018. Kosmická loď provádí denní měření povrchu rudé planety.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)