Velký senát Evropského soudu pro lidská práva většinou hlasů přijal částečně přijatelnou žalobu Kyjeva na to, že Rusko nese odpovědnost za správní praxi představující početná narušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod na Krymu. Zároveň další obvinění – zejména o vraždách civilistů, držení a zastrašování novinářů, diskriminaci etnických Ukrajinců a politicky motivovaném trestním pronásledováním – soudci označili za nedokázané.
Jak poznamenali na ruském ministerstvu, tímto průběžným rozhodnutím ESLP potvrdil své procesní pravomoci pro další projednávání případu. Tímto soud souhlasil s právním ohodnocením nároků ukrajinské strany.
„ESLP také dospěl k závěru o nedokazatelnosti celé řady obvinění ze strany ukrajinských úřadů proti Ruské federaci, včetně údajných vražd civilistů, neodůvodněných zadrženích a zastrašování zahraničních novinářů, nezákonného zabavování majetku ukrajinských vojáků, diskriminace etnických Ukrajinců, politicky motivovaného trestného pronásledování proukrajinsky laděných osob a odmítání registrace náboženských a jiných organizací,“ uvádí se ve zprávě ruského ministerstva spravedlnosti.
Nicméně Evropský soud pro lidská práva neprojednával otázku, jestli znovusjednocení Krymu s Ruskem bylo zákonné z pohledu mezinárodního práva.
„Soud určil rozsah projednávané otázky a rozhodl, že je nutné určit, jestli Ukrajinou předpokládaný obraz porušování lidských práv ze strany Ruska na Krymu v období od 27. února 2014 do 26. srpna 2015 byl přípustný,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Tato formulace znamená, že soud předpokládá, že Rusko odpovídá za události na poloostrově od 27. února 2014.
Ruský Krym
Žaloba Ukrajiny proti Rusku byla k Evropskému soudu pro lidská práva podána v březnu 2014. Úřady Ukrajiny v ní tvrdí, že Rusko od 27. února 2014 „vykonávala efektivní kontrolu nad Autonomní republikou Krym, což vedlo k početným porušením Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.
Krym se ruským regionem stal po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014, vyslovilo se v něm 96,77 % voličů Krymu a 95,6 % obyvatel Sevastopolu pro zapojení do složení Ruska. Krymské úřady uspořádaly referendum po státním převratu na Ukrajině v únoru roku 2014. Ukrajina i nadále považuje Krym za své dočasně okupované území. Ruské vedení nejednou prohlásilo, že obyvatelé Krymu demokratickou cestou a v plném souladu s Chartou OSN hlasovali pro znovusjednocení s Ruskem. Podle slov ruského prezidenta je otázka Krymu „vyřešena definitivně“.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)