22:30 08. března 2021
Svět
Získat krátkou URL
131
Sledujte nás na

Vědci z Velké Británie, Německa a Švýcarska představili nový teoretický model dvoustupňového vytváření planet ve sluneční soustavě. Podle autorů dokonale vysvětluje rozdíly v chemickém a izotopovém složení těles vnitřní a vnější části naší planetární soustavy. Výsledky výzkumu jsou publikovány v časopise Science.

Je známo, že vnitřní planety sluneční soustavy - takzvané pozemské planety Země, Venuše a Mars - jsou malé a obsahují velmi málo vody a dalších těkavých složek v přepočtu na celkovou hmotnost, zatímco planety vnější zóny jsou obrovské a vlhké. Tyto dvě skupiny se významně liší izotopovým složením svých základních prvků. Vědci již dlouho hledají odpověď na otázku, odkud tyto rozdíly pocházejí, jestliže všechny planety byly vytvořeny z jediného protoplanetárního mraku.

Vědci z Oxfordské univerzity, Mnichovské univerzity (LMU), univerzit v Bayreuthu a Curychu a také ze švýcarské Vysoké technické školy v Curychu nabídli k vysvětlení chronologie vytváření planet a rozdělení těkavých a izotopových složek ve vnitřní a vnější části nebeských těles sluneční soustavy dvoustupňový model narůstání planetesimál - malých nebeských těles, z nichž se v procesu splynutí vytvářely protoplanety.

Podle tohoto modelu se protoplanety pozemské skupiny vytvořily dříve a byly silně zahřáté v důsledku radioaktivního rozpadu izotopu hliníku-26. Vnitřní tavení vedlo ke vzniku železných jader a odplynění se ztrátou těkavých složek.

Vnější protoplanety začaly narůstat později a s menším radiogenním ohřevem, proto si uchovaly většinu svých původně zachycených těkavých látek z protoplanetárního mraku. Vnitřní a vnější části sluneční soustavy tedy v nejranější fázi své historie sledovaly dvě různé evoluční cesty.

„Rozdílné načasování vzniku dvou populací planetesimál znamená, že jejich vnitřní tepelné motory radioaktivního rozpadu jsou výrazně odlišné,“ uvádí tisková zpráva Oxfordské univerzity slova hlavního autora výzkumu, doktora Tima Lichtenberga z Odboru fyziky atmosféry, oceánu a planet.

„Planetesimály vnitřní sluneční soustavy se velmi rychle zahřály a vytvořily vnitřní magmatické oceány, železná jádra a odplynily se, což v konečném výsledku vedlo ke vzniku suchých planet. V porovnání s nimi vnější planetesimály sluneční soustavy byly vytvořeny později, a proto prošly podstatně menším vnitřním ohřevem, a tudíž došlo k omezenému vytváření železného jádra a uvolňování těkavých látek.“

Vědci uvádějí, že teoretický základ modelu je založen na nejnovějších pozorováních jiných planetárních systémů během jejich vytváření a zkoumání meteoritů.

Numerické simulace a nedávná pozorování protoplanetárních disků ukazují, že střední oblasti disků, v nichž se vytvářejí planety, mají relativně nízkou hladinu turbulence. Za takových podmínek by podle autorů interakce mezi částicemi plynového prachového disku a vodou na hranici jejího přechodu z plynné fáze na pevnou látku mohla způsobit časný výskyt vytváření planetesimál ve vnitřní části sluneční soustavy. Ve výsledku vznikly dvě zóny vytváření planet, které se lišily fyzickými podmínkami a byly oddělené takzvanou sněhovou hranicí.

Více:

Hubbleův vesmírný dalekohled objevil stopy vesmírné katastrofy
Roskosmos zveřejnil snímky Marsu v letním období
Nad Kamčatkou explodoval meteorit
Vědci odhalili tajemství exoplanety WASP-107b, která není podobná žádné jiné
Štítky:
vesmír, planeta, astronomové, vědci, Sluneční soustava
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář