Astronomové objevili „horký Jupiter“ s bezoblačnou atmosférou

Jupiteru podobná, ale kypřejší a horká, WASP-62b je vzácným příkladem planety, v jejíž atmosféře nejsou oblaka. Plynový gigant byl objeven v roce 2012 pomocí teleskopu SuperWASP-South. Informace přináší časopis Astrophysical Journal Letters.

WASP-62b leží 575 světelných let daleko a je o trochu větší než Jupiter, ačkoliv jeho váha je asi dvakrát menší. Zároveň plynový gigant leží o něco blíže k mateřské hvězdě a úplný roční obrat po oběžné dráze trvá 4,4 dny. Tato exoplaneta se také ohřívá silněji, proto patří ke třídě horkých Jupiterů.

Munazza Alam a její kolegové provedli nové pozorování WASP-62b pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer ve viditelném a infračerveném rozsahu. Díky tomu se jim podařilo získat spektrální údaje o složení atmosféry planety. Vědce překvapilo, že na WASP-62b nebyly objeveny žádné stopy draslíku, přičemž spektrální linie sodíku jsou zcela jasné.

Samotná přítomnost sodíku v atmosféře horkého Jupiteru je zcela běžná. Hustá oblačnost je však pro takové planety charakteristická a brání pozorování v tomto rozsahu vln a signál je velmi slabý. Na WASP-62b není nic takového pozorováno a autoři výzkumu jasně uviděli všechny charakteristické linie sodíku.

„Je to jasný důkaz, který svědčí o tom, že tam je průzračná atmosféra,“ uvádí Alam. Podle vědců jsou podobné bezoblačné světy velkou vzácností. Teoretické výpočty předpovídají, že by měly tvořit méně než sedm procent planet.

Vědci objevili planetární systém s jedinečnými vlastnostmi

Pomocí kombinace teleskopů, včetně teleskopu Very Large Telescope (VLT – Velmi velký teleskop) Evropské jižní observatoře (ESO), astronomové objevili soustavu šesti exoplanet, které obíhají kolem své hvězdy se specifickou orbitální rezonancí, což ji odlišuje od jiných planetárních systémů, kde taková zákonitost není.

Když vědci poprvé pozorovali hvězdu TOI-178, která se nachází 200 světelných let daleko v souhvězdí Sochaře, uviděli vedle ní dvě planety. Bližší pohled na planety ukázal, že je jich šest a jsou ve velmi neobvyklé konfiguraci: pět z nich kromě té, která je nejblíže ke hvězdě, se pohybuje po svých oběžných dráhách v koordinovaném rytmu, to znamená, že jsou v rezonanci.

Podobná orbitální rezonance je pozorována například u měsíců Jupiteru: Io, Europa a Ganymed. Zatímco Ganymed, který je nejvzdálenější, dělá jednu úplnou otočku, Europa dělá dvě a Io, který je nejblíže Jupiteru - čtyři.