Ruští vědci vysvětlili objevení příznaků života na Venuši

Ruští vědci rozebrali údaje zahraničních kolegů o existenci v atmosféře Venuše možného příznaku života – fosfanu – a dospěli k závěru, že si ho kolegové spletli s kysličníkem siřičitým, řekl v rozhovoru pro Sputnik náměstek ředitele Ústavu vesmírných výzkumů Ruské akademie věd Oleg Korabljov.

V září roku 2020 bylo oznámeno, že britští a američtí vědci našli v atmosféře Venuše fosfan – bezbarvý jedovatý plyn, který může mít biologický původ.

Na Zemi ho vylučují některé bakterie v procesu životní činnosti. V říjnu byla vědecká studie vymazána z webových stránek komplexu radioteleskopů ALMA v Chile pro překontrolování údajů po zjištění chyby. Koncem ledna vědci z Washingtonské univerzity potvrdili, že si jejich kolegové spletli fosfan s kysličníkem siřičitým.

Podle slov Korabljova vyšlo už několik studií, které vyvrátily verzi fosfanu. Nizozemští vědci mj. oznámili, že při zpracování údajů z komplexu ALMA byla použita nesprávná verze programového zabezpečení, a proto se nedá pozorování pokládat za statisticky hodnověrné. Korabljov podotkl, že při prvním rozboru údajů zahraničních kolegů se ruští vědci také domnívali, že fosfan může být v atmosféře Venuše.

„Pak jsme ale pozorněji sestavili model atmosféry v souladu se vžitými představami o Venuši, její vertikální řez a máme stejný dojem, že kromě kysličníku siřičitého nepotřebujeme nic jiného k vysvětlení těchto údajů,“ řekl.

Dodal, že tato otázka vyžaduje dodatečný výzkum, a proto není třeba měnit navrhovaný ruský program výzkumu Venuše.

„Atmosféra, zejména tak složitá a bohatá, jaká je na Venuši, skrývá spoustu záhad. A tyto plyny obsažené v atmosféře ve velmi nepatrném množství mohou poskytnout informace o naprosto různých vlastnostech planety. To je tedy velmi dobré svědectví toho, že musíme zkoumat Venuši dál a využívat citelnější metody,“ vysvětlil.

Ruský program výzkumu Venuše zahrnuje tři mise. První – Veněra-D, která má být vypuštěna v listopadu roku 2029, je zaměřena na výzkum povrchu, atmosféry, vnitřní struktury a okolní plazmy Venuše.  Úkolem druhé mise, která bude zahájena v červnu roku 2031, je pokračování ve výzkumu atmosféry této planety a třetí mise naplánovaná na červen roku 2034 má dopravit na Zemi vzorky atmosféry, aerosolů a možná i hornin.

Program může být kromě toho doplněn mimořádnou misí v roce 2027 pro zkoumání možných příznaků života v atmosféře Venuše.