Arménie k Evropskému soudu pro lidská práva podala stížnost na Ázerbájdžán

Arménská vláda k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) podala mezistátní stížnost proti Ázerbájdžánu, oznámili to na zastupitelství Arménie u soudu.

„Je to první mezistátní stížnost, kterou Arménie podala k ESLP,“ uvádí se na stránce zastupitelství na Facebooku.

Jerevan obviňuje Baku z porušení konvencí v průběhu bojů v Náhorním Karabachu loni na podzim.

Arménská vláda trvá mj. na tom, že Ázerbájdžán porušil práva obyvatel Karabachu a Arménie na život, na ochranu před mučením a nelidským zacházením, na nedotknutelnost, vlastnictví, osobní a rodinný život a na vzdělání.

„Ve stížnosti jsou mj. nastoleny otázky ochrany práv válečných zajatců a civilních osob, přesídleného obyvatelstva Arcachu (arménský název Karabachu), zraněných občanů a příbuzných zahynulých, osob, které ztratily majetek, a představitelů místních a mezinárodních médií,“ uvádí se ve zprávě.

Válka v Náhorním Karabachu

Nové válečné operace v Náhorním Karabachu vypukly na konci září. Ázerbájdžán prohlásil, že arménské síly ostřelovaly jeho obce na kontaktní linii v Náhorním Karabachu a vyhlásil protiofenzívu. Arménie zase obvinila ázerbájdžánskou armádu z útoku na sporné území.

Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a vrátily se k jednání. Tři pokusy o nastolení příměří zkrachovaly.

V noci na 10. listopadu za prostřednictví ruského prezidenta podepsaly Arménie a Ázerbájdžán prohlášení o konci bojových operací. V souladu s podepsaným dokumentem Arménie vrátila Ázerbájdžánu Kelbadžárský, Lačinský a Agdamský rajón. V regionu byly rozmístěny ruské mírové síly, a to na pět let.

Územní spor mezi Baku a Jerevanem ohledně Náhorního Karabachu trvá již 30 let. V roce 1991 vyhlásil Náhorní Karabach, jehož většinu tvořili Arméni, nezávislost na Ázerbájdžánu. Baku se pokusilo region vrátit násilím, následně vypukla válka, která skončila až v roce 1994 příměřím.