Roskosmos vědcům navrhl, aby zahájili přípravy na let lidí na Měsíc

Státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos navrhla Ústavu lékařských a biologických problémů Ruské akademie věd a Federální lékařské a biologické agentuře, aby za hranice geomagnetického pole Země vyslaly přístroj s rostlinami a živočichy.

Zdroj z kosmického odvětví Sputniku sdělil, že dlouhý pobyt ve vesmíru umožní vědcům získat unikátní data o vlivu letu na živé tvory a organismy. Předpokládají, že tyto informace pomohou v přípravě posádky na daleké kosmické lety, včetně na Měsíc a k dalším planetám sluneční soustavy.

Roskosmos navrhl rekonstrukci biologické družice Bion-M číslo 2 pro úkoly projektu Kovčeg (Archa). Jde o vypuštění kosmického přístroje na orbitu 20 tisíc km od Země na dobu 4 týdnů za účelem průzkumu ve sféře biologie, fyziologie a biotechnologie. Ve výškách, které má dosáhnout Kovčeg, se nachází vnější radiační pás. Projekt Bion-M obsahuje rovněž vyslání živočichů, rostlin, hmyzu a mikroorganismů do výšky asi 800 km nad Zemí, kde začíná vnitřní radiační pás.

V těchto pásech se hromadí nabité částice letící z vesmíru a ze Slunce, které dokáží „prolomit“ DNA a mikroelektroniku. Vnější a vnitřní radiační pásy z magnetosféry Země chrání živé organismy před vesmírnou radiací.

Poněvadž projekt Kovčeg není součástí Federálního vesmírného programu, Roskosmos za účelné považoval změnit úkoly Bionu-M. Zdroj Sputniku poznamenal, že výrobce přístroje, raketové a kosmické středisko Progress, pokládá tento nápad za technicky proveditelný.

„Vypuštění přístroje má být uskutečněno pomocí nové nosné rakety Sojuz 5 v rámci jejích letových zkoušek,“ řekl zástupce agentury.

Návrh byl projednán v Moskvě 2. února. Rozhodnutí má být schváleno do měsíce. Bion-M se plánuje vypustit v roce 2024.

Dříve byla zveřejněna zpráva, že první vypuštění rakety Sojuz 5 v rámci letových zkoušek se plánuje koncem roku 2023. Do roku 2025 chtějí vývojáři uskutečnit tři starty.

Vědci zatím nemají potvrzená data o tom, jak živé organismy snesou dlouhý pobyt za hranicemi radiačních pásů Země. Nejdelší let člověka za hranice Země, počínaje startem a konče přistáním, uskutečnila posádka americké lodě Apollo 17.

Astronauti strávili ve vesmírném letu a na Měsíci celkem 12 a půl dně. Sovětská Sonda 5 s želvami na palubě, které se staly prvními živými tvory, jež obletěly Měsíc, strávila v kosmu šest a půl dne. Lety Sond trvaly až sedm dní.