Vědci zjistili, které obilniny zvyšují riziko smrti

Vědci dospěli k závěru, že častá konzumace zpracovaných (čištěných) obilnin zvyšuje riziko srdečně cévních chorob a úmrtí ve srovnání s nečištěnými obilninami a celozrnnými potravinami. Výsledky průzkumu byly zveřejněny v časopisu BMJ.

Asi 50 % denní normy kalorií lidé podle statistických dat získávají z obilnin jako oves, rýže, ječmen a pšenice. V zemích s nízkými a středními příjmy, zvlášť v Africe a Jižní Asii, dosahuje tento ukazatel 70 %.

Je známo, že celozrnné potraviny obsahují zpravidla více potravinových vláken, vitamínů, minerálů a nenahraditelných mastných kyselin než čištěné obilniny. Předcházející výzkumy ukázaly, že spotřeba celozrnných výrobků je zdravá pro srdce a cévy, ale škoda z čištěných obilnin nebyla zatím známá.

Vědci z různých zemí se sjednotili v rámci velkého mezinárodního projektu na zhodnocení souvislosti mezi konzumací čištěných obilnin, celozrnných výrobků a bílé rýže se srdečně cévními chorobami a úmrtností.

Za výchozí data byly použity výsledky perspektivního epidemiologického průzkumu PURE, který se konal na pěti kontinentech v 21 zemích s různými příjmy. Zúčastnilo se ho přes 130 tisíc lidí ve věku 35-70 let, kteří předtím neměli srdečně cévní choroby.

První informace o stravování, vzdělání, příjmech, způsobu života a chorobopisu shromáždili vědci pomocí anket na začátku průzkumu. Poté 9,4 roku sledovali úmrtnost mezi účastníky na srdečně cévní choroby a vážné případy, jako jsou infarkty, mozkové mrtvice a akutní srdeční nedostatečnost.

Výsledky ukázaly, že lidé, kteří konzumovali 350 gramů, neboli 7 porcí čištěných výrobků z obilnin denně, měli o 27 % více šancí na úmrtí a o 33 % častěji měli vážné problémy se srdcem ve srovnání s těmi, kdo konzumovali méně než 50 gramů čištěných obilnin denně. Větší konzumace čištěných obilnin souvisela také se zvýšeným krevním tlakem.

Daný průzkum poprvé ukázal, že konzumace čištěných obilnin škodí srdci a snižuje šance na přežití. Čištěná bílá rýže však podle autorů nezvyšuje riziko smrti. Autoři prozkoumali bílou rýži zvlášť, protože v asijských zemích, ve kterých žije přes 60 % účastníků průzkumu, je rýže hlavní potravinou.

Autoři připomněli, že jejich průzkum byl monitorovací a neměl za cíl zjištění příčin samotných chorob. Vědci ale zdůraznili, že jejich závěry se dají považovat za spolehlivé, protože jejich analýza zahrnula podstatnou část světového obyvatelstva.