Švédům zakázali vysávání o víkendu kvůli deficitu energie. „Díky gretenistům vítejte 150 let nazpět,“ reaguje Klaus ml.

Mráz a sníh letos v zimě panují po celé Evropě. A jak se ukázalo, mnoho zemí, které se vzdávají zdroje jaderné energie, nyní prožívá těžké časy. Ve Švédsku totiž během silných mrazů došlo ke kolapsu systému energetiky. Podle předsedy hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího je to krok zpět do doby kamenné.

Klaus mladší na své facebookové stránce upozornil na článek, který popisuje problém, s nímž se Švédsko potýkalo, když se částečně vzdalo jaderné energetiky.

Připomeňme, že na konci minulého roku království odstavilo první blok Jaderné elektrárny Ringhals 1. Jednalo se o druhý reaktor, který byl v lokalitě za 12 měsíců uzavřen. Království ponechal dva reaktory, které tam stále běží, dalších šest běží na národní úrovni. Od roku 1999 byly rovněž uzavřeny čtyři reaktory ve dvou dalších lokalitách.

Ve článku se uvádí, že o postupném odstavení bloků Jaderné elektrárny Ringhals bylo paradoxně rozhodnuto kvůli klesající poptávce po elektřině, nákladné údržbě a také vzhledem k „zelené“ energetické strategii švédské vlády.

Ale s příchodem mrazů velké množství elektřiny odchází na vytápění domů a severní země nyní čelí nedostatku elektřiny. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.

„Situace je tak vážná, že ohrožuje funkčnost celé rozvodné sítě,“ uvedla švédská televize.

Elektrárenská společnost Svenska kraftnät teď narychlo uvedla do provozu naftovou elektrárnu Karlshamn na jihu Švédska. Ta ale zvýšenou poptávku neuspokojí. Ceny energie proto letí vzhůru.

„Dnes (v sobotu) ráno dosáhla cena elektřiny 200 eur (přes 5 150 korun) za megawatt hodinu, normálně začíná asi na 30 eurech (necelých 800 korunách),“ upozornil švédský server Samnytt.

A jelikož má mrznout i nadále, obrátila se švédská veřejnoprávní televize na diváky s netradiční výzvou.

„Jako odběratel můžete přispět ke snížení spotřeby. Například střídmostí při používání spotřebičů s největším odběrem, jako jsou vysavače. Zejména ráno a večer, kdy jsou odběry největší. Zčásti z ekonomických důvodů a částečně kvůli ochraně klimatu. Byla spuštěna fosilní elektrárna Karlshamn a musíme odebírat elektřinu z fosilních elektráren v Německu a Polsku,“ vysvětlovala SVT.

Český politik ke zprávě uvedl, že podle něj „je situace nadmíru výtečná“.

„Aneb díky gretenistům a dalším dobrodějům - vítejte 150 let nazpět,“ napsal a vyzval, aby situaci zastavili například dotěžením českého uhlí nebo podporou jádra.

Švédsko se rozdělí kvůli jaderné energii

Švédsko se potýká s hrozícím problémem dodávek elektřiny, ale země se rozchází v otázce, zda je jaderná energie součástí řešení.

Rostoucí klimatické svědomí znamená, že někteří z nejhorších producentů skleníkových plynů se pustí do dlouhodobých projektů, které mají radikálně snížit jejich dopad. Národní šampioni, jako je výrobce oceli SSAB a těžař železné rudy LKAB, se ve svých průmyslových procesech odklánějí od fosilních paliv, což vytváří poptávku po obrovském množství čisté elektřiny.

Rozhodování o tom, odkud by tato čistá elektřina měla pocházet, rozděluje švédský parlament. 

Menšinová vláda, kterou tvoří sociální demokraté a zelení, říká, že čistý znamená „obnovitelný“. To znamená použití pouze vodní, solární a větrné energie, jak je uvedeno v současné švédské energetické strategii. 

Ale největší švédské opoziční strany, Umírněná koaliční strana a krajně pravicoví Švédští demokrati, tvrdí, že to nestačí. Definují čisté jako „bez fosilií“, což znamená, že jaderná energie by mohla - a měla by být - součástí mixu. 

Švédský systém se po celá desetiletí spoléhal na kombinaci převážně technologií bez skleníkových plynů. Jaderná a vodní energie generují přibližně 40 procent elektřiny v zemi a rostoucí podíl - v současné době kolem 10 procent - pochází z větru. 

Nejnovější údaje EU ukazují, že Švédsko produkuje méně oxidu uhličitého na kilowatthodinu vyrobené elektřiny než kterákoli jiná země EU. Je to 13 gramů ve srovnání se 189 gramy v Dánsku a 406 gramy v Německu. Francie, která využívá jadernou energii k výrobě přibližně tří čtvrtin své elektřiny, je druhá nejnižší s 50 gramy CO2 za kilowatthodinu.