01:10 03. března 2021
Svět
Získat krátkou URL
0 180
Sledujte nás na

Tento měsíc a příští měsíc se na Zemi očekávají magnetické bouře. Informuje o tom agentura Moskva s odvoláním na laboratoř rentgenové astronomie Slunce Fyzikálního institutu Lebeděva.

Zemská magnetosféra bude narušena 21., 22. února a 1. března. Kromě toho vědci očekávají další magnetickou bouři 6. března. Obě tyto bouře spadají do kategorie G1 - slabé bouře.

Je třeba poznamenat, že dopad magnetických bouří na lidské zdraví zůstává ve vědě diskutabilním problémem. Mnoho lidí může během bouří zaznamenat zhoršení zdraví, ale značný počet odborníků se domnívá, že by se to nemělo dávat nijak do souvislosti.

Magnetická bouře je narušení magnetického pole planety silným proudem nabitých částic unikajících vysokou rychlostí z hvězdy, v případě Země je to Slunce. Tento proud částic se uvolňuje při mohutných explozích žhavého plazmatu na povrchu Slunce při tzv. slunečních erupcích.

Během bouřky se silně naruší část zemské atmosféry (ionosféra), která je zodpovědná za odrazy rádiových elektromagnetických vln v pásmu krátkých vln. Během intenzivních bouřek může dojít až k úplnému znemožnění šíření a odrazů elektromagnetických vln od ionosféry, může narušit komunikaci se satelity na oběžné dráze Země, případně způsobit nepřesnou lokalizaci cílů globálního družicového polohového systému.

Astronomové našli „zmizelou“ hmotu Mléčné dráhy

Dříve astronomové poprvé vysvětlili, kde se může nacházet „chybějící“ baryonová hmota Mléčné dráhy. Vědci vypracovali metodu, která umožňuje najít dosud neviditelné shluky chladného plynu.

Větší část hmoty vesmíru připadá podle současného názoru vědců na záhadnou temnou hmotu a temnou energii, pouhých asi pět procent – na „normální“, čili baryonovou hmotu, z níž se skládají všechny viditelné objekty – hvězdy, planety, asteroidy a také mezihvězdný prach a plyn.

Dokonce však i toto poměrně malé množství „normální“ hmoty často nemohou astrofyzici najít. Například pro Mléčnou dráhu byla dosud identifikována maximálně polovina baryonové hmoty z vypočteného množství.

Výzkumníci z Austrálie a USA vypracovali metodu, která umožnila najít dosud neviditelný chladný shluk plynu pouhých 10 světelných let od Země. Oblak je asi jeden bilion kilometrů dlouhý a 10 miliard kilometrů široký, jeho hmotnost ale nepřesahuje hmotnost Měsíce.  Podle názoru autorů se v podobných oblacích může právě nacházet „zmizelá“ hmota naší galaxie.

Aby vědci určili pozici chladných plynových oblaků, použili jako „radar“ rádiové signály od dalekých kmitajících galaxií.

Podobně tomu, jak se viditelné světlo zkresluje při průchodu přes zemskou atmosféru, a kvůli tomu hvězdy kmitají, také radiové vlny, když prochází hmotou, mění svou intenzitu. Právě toto „kmitání“ zaznamenali výzkumníci.

Vědci zatím nevědí, z čeho se skládá oblak, který objevili a jak vlastně vznikl, mají ale svou hypotézu.

Vodík zamrzá za teploty kolem minus 260 stupňů Celsia a autoři předpokládají, že chybějící baryonová hmota vesmíru je obsažena v podobných oblacích zamrzlého vodíku.  Podobné objekty nebylo dosud možné najít přímo, teď ale vědci mají novou metodu.

Pro objevení plynového oblaku autoři využili údaje radioteleskopu Státního sdružení pro vědecké a aplikované výzkumy CSIRO Australian Square Kilometer Array Pathfinder (ASKAP) v Západní Austrálii. Široké zorné pole tohoto teleskopu umožňuje vidět desetitisíce galaxií současně. To právě vědcům umožnilo změřit tvar plynového oblaku.

Více:

Astronomové objevili ve sluneční koróně „peří“
Astronomové objevili „horký Jupiter“ s bezoblačnou atmosférou
Astronomové našli „zmizelou“ hmotu Mléčné dráhy
Štítky:
magnetická bouře, astronomové
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář