Nový newspeak? V Německu chtějí zavést genderově neutrální řeč

Němčina diskriminuje ženy. Proto se vlivný slovník spisovného německého jazyka rozhodl zavést razantní jazykovou změnu. Ta se dotkne zhruba 12 tisíc slov, které souhrnně označují muže a ženy v mužském rodě. O dění u sousedů informoval portál Daily Mail.

Reformisté jazyka německého jsou toho názoru, že současná řeč posiluje ve společnosti sexismus. Z tohoto důvodu se Duden, obdoba Slovníku spisovné češtiny, rozhodl, že situaci napraví a vyřadí ze své zásoby tvary slov, které označují povolání. Povolání se totiž v němčině, ostatně jako i v češtině, označují pouze mužským rodem (jedná se o generické maskulinum).

Pokud jde v Německu někdo do polikliniky, aby vyhledal zdravotní pomoc, tak řekne, že jde „k lékaři“, byť ve skutečnosti ho může ordinovat lékařka, nikoliv lékař. Navíc pokud se jedná o větší počet lékařů, tak i zde dominuje mužský rod bez ohledu na to, že může převládat ženské zastoupení. To ale němčina neřeší, ani čeština ne.

Podle Dudenu nyní „Arzt“, tedy lékař, bude označovat pouze mužského lékaře. „Ärztin“ pak bude značit lékařku. Nicméně mužský plurál bude i nadále označovat skupinu z více pohlaví. Šéfredaktorka slovníku Kathrin Kunkel-Razumová přiznává, že v tomto případě může dojít ke zmatkům, zda se jedná o skupinu, která je tvořena pouze osobami mužského pohlaví, nebo je mezi nimi alespoň jedna žena.

Nutno říct, že s novotami všichni v Německu nesouhlasí. Společenství německého jazyka (Gesellschaft für deutsche Sprache, GfdS), které patří bezesporu k těm nejuznávanějším, považuje gender neutrální řeč za produkt „elitářského prostředí“ a upozorňuje, že lidé takto běžně nemluví. Snaha vnutit Němcům „politicky korektní vyjadřování“ se proto mine účinkem.

„Tyto genderové termíny se nepoužívají v normální komunikaci v supermarketu nebo v garáži,“ cituje GfsS list The Times. „V posledních dvou letech řada průzkumů ukázala, že tohle genderování nemá žádnou podporu ve společnosti,“ dodává.

Jak je na tom čeština?

Podobná debata probíhá i v případě češtiny. Podle socioložky Jany Valdrové má mateřský jazyk zásadní vliv na vnímání světa. Odbornice je přesvědčena, že užívaný jazyk automaticky staví ženy na podřadné pozice.

„Když mluvíme o ženě a psovi, pes je z hlediska jazyka víc. V přísudku budeme tedy psát měkké i,“ cituje ji portál Česká pozice.

Podřadné vnímání žen lze ilustrovat i slovy zmužilý a zbabělý. V druhém případě je slovo odvozeno od baba.

Otázku genderově neutrální řeči řeší dokonce i na úrovni Evropského parlamentu.

„Genderově neutrální jazyk je obecný termín, který označuje používání nesexistického, inkluzivního a genderově vyváženého vyjadřování. Cílem genderově neutrálního jazyka je vyhnout se používání takových slov, která by mohla být považována za předpojatá, diskriminující nebo ponižující, neboť by jejich použití mohlo vyvolávat dojem, že jedno pohlaví nebo sociální gender je normou,“ stojí v příručce z roku 2018 pro písemnou a ústní komunikaci.

Pro český jazyk byly dokonce vydány zvláštní pokyny. Podle nich je nutné používat tvary obojího rodu tam, kde mají označovat ženy i muže. Rovněž by se podle Evropského parlamentu měly tvary s lomítky („žadatel/ka“, „občan/ka“) používat pouze ojediněle. Dále se lze uchýlit k „neutralizaci“ spočívající v používání názvů abstrahujících od biologického rodu, jako „osoba“, „pracovní síla“ apod. Nicméně nadále lze používat obecné označení funkce v mužském rodě: „Vysoký představitel je zmocněn...“