Bloomberg: Ministerstvo zahraničí USA nenavrhlo nové sankce vůči Nord Streamu 2

Americké ministerstvo zahraničí ve zprávě Kongresu o plynovodu Nord Stream 2 nenavrhlo nové sankce vůči zmíněnému plynovodu. Uvedla to agentura Bloomberg s odkazem na zprávu.

Podle údajů agentury zmínilo ministerstvo porušení amerických omezujících opatření ze strany lodě Fortuna a jeho vlastníka KVT-RUS. Mohlo by to znamenat zavedení nových sankcí proti nim. Avšak loď a společnost se již nachází na seznamu amerických sankcí podle jiných článků.

Taktéž se uvádí, že ministerstvo nenavrhlo uvalit sankce na žádné německé nebo jiné evropské společnosti, které jsou zapojeny do ruského projektu.

Podle agentury odráží toto rozhodnutí záměr ministra zahraničí Antonyho Blinkena „nezpochybňovat“ ruskou společnost Gazprom v této věci, aby nedošlo k odcizení Berlína od Washingtonu.

Rozhodnutí o omezujících opatřeních bylo přijato navzdory kritice v USA, kde je současná administrativa obviňována z „mírnosti“ vůči Rusku. Člen sněmovního výboru pro zahraniční věci Michael McCaul údajně označil návrhy za „zcela neadekvátní“.

„Záměry Kongresu jsou jasné, nelze je ignorovat: závazná nařízení, přijata s podporou obou komor v posledních dvou obranných rozpočtech, jsou přijata tak, aby zastavila dokončení škodlivého ruského plynovodu,“ uvedl kongresman ve svém prohlášení.

Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Proti projektu aktivně vystupují USA, které prosazují v Evropě svůj zkapalněný zemní plyn, a také Ukrajina a řada evropských zemí. Spojené státy zavedly v prosinci roku 2019 sankce proti plynovodu, v důsledku toho musela švýcarská společnost Allseas zastavit pokládku potrubí.

To ale pokračovalo o rok později – v prosinci roku 2020 loď na pokládku potrubí Fortuna položila 2,6 kilometrů potrubí v německých vodách. V důsledku toho podle informací Nord Stream AG zůstalo nedostavěných asi 148 kilometrů plynovodu z celkové délky obou větví 2 460 kilometrů. V dánských vodách zůstává položit 120 kilometrů a ve vodách Německa asi 28 kilometrů. S německými úřady byla zkoordinována možnost pokládky potrubí za pomoci lodě Fortuna do konce května.

Poslanci Evropského parlamentu podle výsledků předchozího plenárního zasedání schválili většinou hlasů rezoluci v souvislosti s případem Alexeje Navalného, v níž požádali, aby Evropská unie „okamžitě zabránila dokončení projektu Nord Stream 2“, a také „citelně zesílila“ omezovací opatření proti RF v souvislosti s jeho zadržením. O sankcích proti RF nemluvily všechny, ale jen jednotlivé země. Navíc klíčové země, mj. Německo a Rakousko, partnerské země ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2, nežádaly o sankce, ale podotýkaly, že situace s Navalným a výstavba plynovodu nejsou navzájem nijak spojeny a mají se projednávat zvlášť. V SRN prohlásili, že považují projekt za ekonomický a že musí být realizován. Rezoluce Evropského parlamentu o mezinárodních otázkách mají deklarativní, a nikoli závazný ráz. Jiné instituce EU mají ale naslouchat mínění poslanců.

Ministerstvo zahraničí RF dříve zahraničním politikům, kteří komentují situaci s Navalným, doporučilo, aby respektovali mezinárodní právo a věnovali se problémům vlastních zemí, ministr zahraničí RF Sergej Lavrov podotkl, že prohlášení západních politiků na toto téma „se kopírují“. Mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov ze své strany prohlásil, že v Kremlu nehodlají naslouchat prohlášením ze zahraničí o Navalném. Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila chování západních diplomatů a západních médií v situaci kolem soudního řízení s Navalným za řadu politických inscenací.