Le Monde: Estonská rozvědka je znepokojena sbližováním Ruska a Číny

Podle estonské zahraniční zpravodajské služby se Čína může poprvé zúčastnit ruského vojenského cvičení Západ 2021, zaměřeného přímo proti NATO, uvádí Le Monde.

Posílení vazeb mezi Moskvou a Pekingem stále více znepokojuje estonské výzvědné služby, konstatují noviny. Kromě vojenské spolupráce Ruska a Číny je Tallinn znepokojen společnými akcemi obou zemí v oblasti informační války a ekonomiky, uvádějí noviny.

Podle estonské zahraniční zpravodajské služby se Čína může zúčastnit ruského vojenského cvičení Západ 2021, jehož pomocí Moskva každoročně „předvádí“ totální válku proti Západu, uvádí Le Monde. „Čekáme, zda Čína letos ohlásí oficiální účast. Bude to poprvé, kdy se účastní cvičení zaměřeného přímo proti NATO,“ prohlásil generální ředitel této služby Mikk Marran během rozhovoru s Le Monde, který se zmínil o této možnosti ve své veřejné zprávě publikované 17. února.

Kapitola věnovaná Číně v této výroční zprávě se stala důvodem protestu čínského velvyslance v Tallinnu. Jak uvádějí noviny, estonská zahraniční zpravodajská služba se stále zaměřuje na ruskou hrozbu, kterou tato země považuje za „existenciální a naléhavou“, protože Moskva má připravený arzenál zbraní, a to včetně jaderných, který se nachází v dosahu Tallinnu a je připraven k „preventivním úderům“ proti NATO, a také 30 tisíc vojáků, z toho 12 tisíc v Kaliningradské oblasti. Podle informací estonských zpravodajských služeb bylo Rusko v poslední době zaneprázdněno vytvářením aeromobilních jednotek, přičemž se v tomto směru opíralo o zkušenosti Spojených států a Číny, které byly testovány ve všech nedávných velkých cvičeních: Vostok (Východ) 2018, Centr 2019, Kavkaz 2020.

Z pohledu Estonska však Čína nyní také vyvíjí „rostoucí tlak“ na Evropu, a to prostřednictvím svého šířícího se vlivu využívajícího západní informační kanály, své technologické dominance a prostřednictvím „pragmatického a demonstrativního“ vztahu s Ruskem.

Svědčí o tom účast Pekingu na předchozích ruských vojenských cvičeních. Jak bylo vysvětleno v Tallinnu, je to spíše signál, politické prohlášení než skutečná vojenská spolupráce, ačkoli v roce 2018 Peking hovořil o tom, že lidová armáda si potřebuje vyměňovat mezinárodní zkušenosti, a Rusko je v této oblasti prioritou. „Zatím nevidíme žádné jasné známky toho, že vstoupí do skutečného spojenectví, a čínská doktrína samozřejmě spočívá v tom, že nemá mít spojence. Vidíme však, že se sbližují,“ konstatuje šéf zpravodajské služby.

Je to dobře vidět na poli informační války související s covidem-19. „Viděli jsme konkrétní spolupráci při očerňování západních vakcín, kde například každý z nich šíří dezinformace toho druhého,“ říká Mikk Marran. Na ekonomické frontě se objevují další styčné body mezi Ruskem a Čínou. Tyto dvě země spojily své síly především v dedolarizaci globální ekonomiky, zdůrazňují v Tallinnu. Kromě toho se „čínské podnikatelské kruhy zajímají o ruské zkušenosti se sankcemi EU“.