Evropský parlament vyzval k tomu, aby Nord Stream 2 byl použit proti Rusku

Evropská unie by měla využít Nord Stream 2 jako nástroj nátlaku na Moskvu, říká Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, největší frakce v Evropském parlamentu.

Politik řekl v rozhovoru pro Spiegel, že plynovod „není v evropském zájmu“. Weber vyzval Brusel, aby jej použil jako „páku v zahraniční politice“, protože Berlín nemá v úmyslu projekt zastavit.

Podle poslancova názoru Nord Stream 2 ekonomicky stabilizuje „Putinův systém, který do značné míry působí proti EU a jejím členským státům“.

„Pokud se ruské vedení nevrátí k partnerské spolupráci, pak plynovod nebude moci fungovat v plném rozsahu,“ zdůraznil a navrhl dát do souvislosti provoz plynovodu s „dalším chováním“ Moskvy.

Weber vyzval EU, aby se v zahraniční politice chovala sebevědoměji, s tím, že Evropa musí „opustit naivitu ve vztazích s Putinem a dalšími geopolitickými hráči“.

Moskva opakovaně prohlašovala, že Nord Stream 2 je ekonomický projekt prospěšný pro Evropu. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž potvrdila nezměněné stanovisko Berlína vůči projektu.

Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Proti projektu aktivně vystupují USA, které prosazují v Evropě svůj zkapalněný zemní plyn, a také Ukrajina a řada evropských zemí. Spojené státy zavedly v prosinci roku 2019 sankce proti plynovodu, v důsledku toho musela švýcarská společnost Allseas zastavit pokládku potrubí.

To ale pokračovalo o rok později – v prosinci roku 2020 loď na pokládku potrubí Fortuna položila 2,6 kilometrů potrubí v německých vodách. V důsledku toho podle informací Nord Stream AG zůstalo nedostavěných asi 148 kilometrů plynovodu z celkové délky obou větví 2 460 kilometrů. V dánských vodách zůstává položit 120 kilometrů a ve vodách Německa asi 28 kilometrů. S německými úřady byla zkoordinována možnost pokládky potrubí za pomoci lodě Fortuna do konce května.

Poslanci Evropského parlamentu podle výsledků předchozího plenárního zasedání schválili většinou hlasů rezoluci v souvislosti s případem Alexeje Navalného, v níž požádali, aby Evropská unie „okamžitě zabránila dokončení projektu Nord Stream 2“, a také „citelně zesílila“ omezovací opatření proti RF v souvislosti s jeho zadržením. O sankcích proti RF nemluvily všechny, ale jen jednotlivé země. Navíc klíčové země, mj. Německo a Rakousko, partnerské země ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2, nežádaly o sankce, ale podotýkaly, že situace s Navalným a výstavba plynovodu nejsou navzájem nijak spojeny a mají se projednávat zvlášť. V SRN prohlásili, že považují projekt za ekonomický a že musí být realizován. Rezoluce Evropského parlamentu o mezinárodních otázkách mají deklarativní, a nikoli závazný ráz. Jiné instituce EU mají ale naslouchat mínění poslanců.