Záhadná smrt žraloka. Na mexické pláži našli obávaného dravce s bodnou ránou v hlavě. Jak k ní přišel?

Záhadná smrt žraloka mate odborníky. Na mexické pláži na Kalifornském poloostrově našli tělo obávané paryby s bodnou ránou v hlavě. Ulomený kus hrotu z ní nadále vyčníval. Ale není jasné, komu patřil.

Mladého žraloka mako nalezl rybář Arturo Chacon na pláži v letovisku Los Cabos. Fotky později rozmístil na Instagram. Na nich je patrné, že žralok nejspíše zahynul na následky úderu ostrým předmětem do hlavy. Útok byl natolik silný, že se „zbraň“ odlomila a zůstala žralokovi trčet nad čenichem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tag Cabo Sportfishing (@tag_cabo_sportfishing)

Tento nález okomentoval pro portál Live Science odborník na žraloky, mořský biolog, profesor Christopher Lowe z Kalifornské univerzity. Podle něj smrt obávanému dravci mohl způsobit marlín, plachetník nebo dokonce rejnok. Všechny tyto mořští živočichové patří mezi potenciální kořist žraloků mako. V tomto případě ale lov nebyl úspěšný.

Žralok mako může dorůstat až čtyřmetrové délky a vážit zhruba půl tuny. Po narození mají ale kolem jednoho metru. Nalezený žralok na mexické pláži byl pouze o něco málo delší. Nejspíše si nezkušený a ještě nepříliš silný dravec troufl na nějakou velkou rybu a nedopadlo to pro něj dobře.

Podle Chacona se jednalo o rejnoka. Jejich trn umístěný v ocasní části těla je jedovatý a dokáže zranit i člověka. Setkání s rejnokem se například stalo osudným známému televiznímu moderátorovi a „lovci krokodýlů“ Stevu Irwinovi. Trn ho při potápění zasáhl přímo do srdce.

Zápasy mezi rejnoky a žraloky podle Christophera Loweho nejsou ojedinělé a lze se setkat se živými žraloky, kteří mají několik bodných ran. Mohl to být i marlín. Podle odborníka není zcela jasné, jak žralok zemřel. Ať už ho zabilo cokoli, nejspíše mu bodec mozek nepropíchl.

„Těžko to můžeme říci s jistotou, ale bodec je umístěn v přední části. Mozek je dál, zhruba mezi očima,“ uvedl Lowe.

Bodec ale mohl poranit přední mozek nebo čichové laloky a možná žralok ztratil schopnost čichu. Dezorientovaná paryba pak skončila na mělčině a vlny ji vyhodily na břeh.

„Zářící“ žralok

Již dříve Sputnik psal, že mořští biologové z Belgie a Nového Zélandu poprvé zaznamenali bioluminiscenci černého žraloka, který žije v hlubinách moře u pobřeží Nového Zélandu.

Bioluminiscence je proces vytváření viditelného světla, který vzniká díky chemickým reakcím živých organismů. Jde o častý jev mezi malými mořskými živočichy. Jde však o první případ, kdy byl tento jev zadokumentován u velkých druhů mořských živočichů, zejména u černého žraloka (Dalatia).

Autoři zatím nejsou schopni vysvětlit, k čemu slouží tato funkce černým žralokům. Bioluminiscence většinou slouží k zastrašování predátorů, ale černí žraloci nemají v přírodě přirozené nepřátele.

Vědci se ale domnívají, že záře pomáhá dravcům nepozorovaně se přiblížit ke kořisti: při pohledu zespodu totiž svítící břicho splývá se světlejší vodou.