06:32 12. dubna 2021
Svět
Získat krátkou URL
18561
Sledujte nás na

Údaje Všeobecné celní správy Čínské lidové republiky svědčí o tom, že za leden a únor letošního roku došlo k rekordnímu růstu v oblasti vývozu a dovozu v důsledku zotavení čínské ekonomiky a zlepšení epidemické situace. Informaci uvedla agentura Prime.

Za období leden-únor 2021 čínský vývoz vzrostl o 60,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhl 468,8 miliard dolarů. Dovoz vyrostl o 22,2 procenta, resp. na 365,6 miliard dolarů.

Celkový objem čínského zahraničního obchodu se za dva měsíce letošního roku zvýšil o 41,2 procenta, což v dolarech činí 834,4 miliard.

Obchodní bilance skončila přebytkem 103,2 miliardy dolarů.

Ke konci roku 2020 se obrat zahraničního čínského obchodu zvýšil o 1,5 procenta a dosáhl 4,65 bilionu dolarů. Přebytek zahraničního obchodu dosáhl 535 miliard dolarů (vývoz – 2,59 bilionu dolarů a dovoz – 2,05 bilionu dolarů).

Světový dluh

Státní podpora ekonomiky v době pandemie vyšla draho. Přesněji řečeno, 24 trilionů amerických dolarů – o takovou částku se zvýšil globální dluh v roce 2020. Pro srovnání: v roce 2019 přibylo 10,8 trilionu, a v roce 2018 – 3,3 trilionu.

Celková částka půjček dosáhla 281 trilionu dolarů, jak spočítali v Institutu mezinárodních financí (IIF). Jsou to dluhy jak států, korporací a bank, tak i obyvatelstva. Přičemž lví podíl připadá paradoxně na vyspělé země. Především na USA, Japonsko, EU, Jižní Koreu a Velkou Británii. Poměr státního dluhu k HDP je více než kritický. V USA činí 108 procent, ve Velké Británii – 100,5 %, ve Francii – 116 % a v Japonsku – 240 %.

Vlády a centrální banky to všechno odůvodňují pandemií. Ekonomika potřebovala finanční podporu. Třeba Federální rezervní systém USA na mimořádném zasedání konaném dne 15. března minulého roku snížil úrokovou sazbu na 0 až 0,25. Mimochodem, americký exprezident Donald Trump vyzýval nejednou k vynulování ceny úvěrů.

Jak podotýkají ekonomové, koronavirus přišel vhod. Už dávno totiž chtěli spustit peněžní tiskárnu.

„Na obou stranách oceánu hledaly úřady záminku k tomu, aby USA a Evropa refinancovaly obrovský dluh s úrokovou sazbou, která by byla historicky nejbližší nule. Dosavadní půjčky byly nahrazeny většími, ale na zvýhodněných podmínkách. Tak sladěné akce vypadají jako dobře naplánovaná finanční speciální operace,“ uvažuje Pjotr Puškarev, vedoucí ekonom informačně analytického střediska TeleTrade.

Přičemž na pozadí paniky se podařilo získat investory, kteří dříve neměli velké přání investovat do sice spolehlivých, ale naprosto nelákavých, z hlediska výnosnosti, dlužních aktiv EU nebo USA, dodává spolubesedník agentury. Život na dluh je příznačný pro většinu zemí. Tento dluh je ale třeba obsluhovat.

„Situace se stává riskantní při splátkách ve výši 30 procent, a při více než 50 procentech se stává nebezpečnou,“ říká nezávislý finanční odborník Alexej Bušujev.

V rizikové zóně se ocitly rozvojové země, mj. Libanon, Čína, Malajsie a Turecko. Mají dluh ve výši 250 procent HDP. Dokonce za rekordně nízkých sazeb je jim těžko obsluhovat úvěry, protože se prudce snížily státní příjmy.

„Budou-li centrální banky pokračovat ve stimulující monetární politice, přesáhne globální dluh v průběhu 1,5 až 2 let 300 trilionů amerických dolarů. Úvěrová bublina může prasknout a způsobit světovou krizi srovnatelnou s Velkou hospodářskou krizí z 30. let,“ varuje Oleg Čeredničenko, docent katedry ekonomické teorie ruské Plechanovovy ekonomické univerzity.

Úřady si to uvědomují, a proto se očekává obrat monetární politiky směrem zadržování. A to v nejbližších měsících.

Více:

Česko se chystá nakoupit čínskou vakcínu Sinopharm. Má být určena k očkování ve firmách
Le Monde: Estonská rozvědka je znepokojena sbližováním Ruska a Číny
NI vysvětlil sbližování Ruska a Číny „zradou“ Západu
Štítky:
růst, ekonomika, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář