00:37 14. dubna 2021
Svět
Získat krátkou URL
0 120
Sledujte nás na

Mezinárodní a interdisciplinární tým vědců přišel na základě výpočtů k závěru, že erupce Vesuvu v roce 79 n. l. usmrtila obyvatele Pompejí za pouhých 15 minut.

Krátká zpráva o výzkumu je zveřejněna na webové stránce italského Národního geofyzikálního a vulkanologického institutu (INGV). Celá studie je uveřejněna v časopise Scientific Reports.

Výzkumu se účastnili odborníci z University of Bari a Britské geologické služby v Edinburghu.  

Úkolem vědců bylo zkoumat tragický dopad, který měly pyroklastické proudy na osudy obyvatel Pompejí. Město zaniklo v důsledku erupce Vesuvu v roce 79 n. l. Vědci se dávno domnívali, že katastrofa proběhla rychle.

Svědčí o tom pozůstatky lidí, které byly nalezeny téměř dva tisíce let po erupci sopky. Mnozí místní obyvatelé byli nalezeni ve ztuhlých pózách, které nasvědčují tomu, že prostě nestihli utéct. Proto se předpokládalo, že mohli být pokryti lávovými proudy.

Do dnešního dne však zůstávala aktuální otázka, jak dlouho tragédie trvala. Základní úlohou nového výzkumu bylo prostudovat pohyb pyroklastických proudů Vesuvu – hustých a rychle se pohybujících toků ze směsi sopečného popela, kousků lávy a plynů, vyvržených sopkou během erupce.

Pyroklastické proudy jsou nejničivějším jevem při erupci. Vědci je přirovnávají k lavinám. Husté, pyroklastické proudy tečou po svazích sopky rychlostí o několika stovkách kilometrů za hodinu, přičemž obsahují vysokou koncentraci jedovatých částic a mají vysokou teplotu.  

„Prováděli jsme terénní i laboratorní výzkum, analyzovali jsme složení pyroklastických ložisek nalezených při archeologických vykopávkách v Pompejích,“ uvedl spoluautor publikace Roberto Isaia.

„To nám umožnilo určit základní fyzikální a mechanické parametry hornin. Na základě získaných údajů jsme vypracovali matematický model, který umožnil provádět výpočty. Na základě výpočtů jsme získali fyzikální parametry pyroklastických proudů a byli jsme tak schopni určit rychlost a úroveň jejich vlivu na území, a pochopitelně, také na lidi,“ dodal vědecký pracovník.

Při výpočtech vědci vzali v úvahu i to, že město se nacházelo asi v desetikilometrové vzdálenosti od Vesuvu. Nehledě na poměrně velkou vzdálenost, byl osud města i jeho obyvatel zpečetěn během několika minut. Simulace ukázala, že pyroklastické proudy dosáhly města během několika minut.

Pompeje obalil smrtící mrak, jehož teplota přesahovala 100 stupňů. Mrak obsahoval oxid uhličitý, chloridy, částice horkého popela a vulkanického skla. Výzkum potvrdil, že obyvatelé města neměli nejmenší šanci utéct. Podle autorů studie plyny, popel a vulkanické částice usmrtily obyvatele města asi za 15 minut.

Nový výzkum prokázal, že absolutní většina obyvatel města se udusila ve svých domech, na ulicích a náměstích. Pouze několik desítek osob zemřelo v důsledku deště z lapilli – malé vulkanické emise.

„Model, který jsme vyvinuli, lze použít i na jiné aktivní sopky na celém světě,“ dodává Roberto Isaia.

Dodává: „Může být velmi užitečný pro pochopení trvání pyroklastických proudů, a tedy škod způsobených erupcí, i když k ní došlo ve velké vzdálenosti. Proto může naše metodologie poskytnout nové znalosti v kontextu hodnocení nebezpečí, vyplývajícího z aktivních vulkanických struktur.“

Více:

Odkud se vzaly germánské runy u předkřesťanských Slovanů? Archeolog uvedl dvě hypotézy vysvětlující nález z Moravy
Poklady pohlcené mořem. Senzační objevy podmořských archeologů
V Pompejích se povedlo zrekonstruovat vzácnou fresku starou více než dva tisíce let
Štítky:
vědci, výzkum, Pompeje
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář