Ruské ministerstvo zahraničí označilo diskuze o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou za výmysl

Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na zprávy o hrozícím konfliktu s Ukrajinou. Diskuse o potenciálním konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je dalším výmyslem Kyjeva. Uvedl to pro Sputnik náměstek ministra zahraničí Andrej Rudenko.

Diplomat zdůraznil, že „Rusko nemá zájem o žádný konflikt s Ukrajinou, natož o ten vojenský“. Podle něj takovými prohlášeními ukrajinské orgány odvádějí pozornost obyvatel od vnitřních problémů, včetně těch, které souvisejí s „poklesem popularity vládnoucí strany“. Rudenko poznamenal, že Moskva doufá, že se vyhne negativnímu rozvoji scénáře.

„Doufáme, že Ukrajina prokáže rozvážnost a zdrží se kroků, které vyprovokují konflikt,“ dodal.

Ministerstvo obrany Ukrajiny dříve po jednáních mezi šéfem rezortu Andrijem Taranem a šéfem Pentagonu Lloydem Austinem uvedlo, že Washington podpoří Kyjev „v případě eskalace ruské agrese“.

Americká strana ve svém prohlášení znovu potvrdila svůj závazek posílit vojenský potenciál Ukrajiny a připomněla, že od roku 2015 Spojené státy přidělily Kyjevu pomoc v oblasti bezpečnosti ve výši více než 2 miliardy USD.

Posilování pozic

Místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev poznamenal v komentáři k daným prohlášením, že ukrajinské ozbrojené síly v posledních měsících v rozporu s dohodami OBSE posilují seskupení sil na Donbasu. Připomněl také nedávné prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Ruslana Chomčaka, který anoncoval plány Kyjeva posílit své pozice jak na jihovýchodě Ukrajiny, tak poblíž Krymu. Senátor zdůraznil, že tyto akce jasně odporují minským dohodám, zatímco Moskva se snaží zabránit realizaci vojenského scénáře v regionu.

Kyjev a západní země již dříve opakovaně obviňovaly ruské orgány ze zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V lednu 2015 přijal ukrajinský parlament prohlášení, ve kterém bylo Rusko označováno za „agresorskou zemi“. Moskva popírá všechna obvinění a zdůrazňuje, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu.

Minské dohody

Minské dohody o řešení situace na východě Ukrajiny stanoví příměří, stažení těžkých zbraní z kontaktní linie, stejně tak i ústavní reformu, jejímž klíčovým elementem by měla být decentralizace a přijetí zvláštního statusu Donbasu. Tento plán však do nynějška není splněn, jelikož ukrajinští politici neustále zdržují jeho realizaci a dokonce uvádí, že nemá závazný, ale pouze doporučující charakter.

Pozice RF tkví v tom, že minské dohody alternativu nemají. Prezident Vladimir Putin uvedl, že dokument podepsaný jak zástupci Kyjeva, tak i Doněcku a Luhansku, byl potvrzen v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN a získal sílu mezinárodního zákona.