04:25 18. dubna 2021
Svět
Získat krátkou URL
2261
Sledujte nás na

Mezinárodnímu týmu se povedlo sestavit informace o genomu téměř kompletní fosilní lebky ženy z českých Koněpruských jeskyní. Tuto lebku datoval tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky. Studie je publikována v Nature Ecology & Evolution.

Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, kromě jiného jsou zde i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, uvedli, že zkamenělina vykazuje delší úseky neandertálské DNA než 45 tisíc let starý jedinec z Ust'-Ishim ze Sibiře. Právě tomu totiž patřil doposud nejstarší známý moderní lidský genom.

Podle studie to naznačuje, že anatomicky moderní lidé žili v srdci Evropy ještě před více než 45 tisíci lety. Uvádí se, že podle starobylé DNA neandrtálců a raných moderních lidí se dané skupiny mísily někde na Blízkém východě, a to poté, co opustili anatomicky moderní lidé před 50 tisíci lety Afriku.

Podle nové genetické analýzy pozůstatku lebky z Koněpruských jeskyní byla žena součástí populace, která se vytvořila před rozdělením populací, které vedly k současným Evropanům a Asijcům.

Pokusy o datování založené na pozůstatcích zvířat nalezených poblíž a na morfologii relativně dobře zachované lebky již v minulosti proběhly. Ty vedly k počátečnímu odhadu stáří do období před více než 30 tisíci roky. Pozdější datování avšak přineslo výsledky jiné, a to například fakt, že lebka má pocházet z doby před zhruba 15 tisíci lety.

Závěry nedávné studie

Nutno podotknout, že datování nálezu nad 30 tisíc let podpořily závěry nedávné studie. Ta měla naznačit, že ženská lebka Zlatý kůň vykazuje morfologickou podobnost k lidem Evropy, kteří tady žili před posledním zaledněním.

Podle jednoho z autorů studie byly nalezeny důkazy o kontaminaci dané lidské kosti kravskou DNA. Právě to ukázalo, že klih z hovězích kostí posunoval radiokarbonová data do mladších období, než byl skutečný věk fosilie. Nutno podotknout, že to byla právě neandertálská DNA, která vedla vědecký tým k hlavním závěrům o stáří fosilie.

Jak vědci zjistili, žena, která je vědcům známá jako Zlatý kůň, žila blíže době míšení moderního člověka s neandertálci. Podle nich žil Zlatý kůň asi 2000 let po posledním míšení, tudíž podle nich představuje dosud nejstarší lidský genom. Uvádí, že má být stejně starý, ale spíše i o několik set let starší než Ust’-Ishim.

Více:

Jak se žilo v době železné? Britští archeologové nečekaně objevili mnoho překvapivých podrobností
Odkud se vzaly germánské runy u předkřesťanských Slovanů? Archeolog uvedl dvě hypotézy vysvětlující nález z Moravy
Archeologové učinili v Pompejích objev, který nemá obdoby
Vědci vypěstovali fragment samoorganizující se mozkové tkáně
Štítky:
studie, výzkum, stáří, lebka, vědci, Česká republika, objev
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář