Světový tisk

Na sbližování Moskvy a Ankary není nic divného, soudí mezinárodní zpravodaj listu The Independent Borzou Daragahi. V Turecku převládá názor, že Západ ho zradil, protože nepočítal s jeho zájmy ani s jeho snahou zapojit se do EU. Nahrává to Rusku, které prosazuje vlastní zájmy v tomto regionu, píše novinář.

Přestože německá diplomacie zdůrazňuje, že netouží po návratu k bývalé úrovni vztahů s Ruskem, stále častěji mluví o tom, že Moskva je nezbytným partnerem pro řešení globálních problémů. Mimořádný význam pro rusko-německé vztahy může mít příští rok. MZV SRN informovalo o prohloubení spolupráce v souvislosti se 75. výročím ukončení 2. světové války.

Snaha Washingtonu zabránit výstavbě plynovodu Nord Stream 2 je „chybná z mnoha důvodů,“ píše hlavní kometátor Forbesu Michael Lynch. Podle jeho slov vypadá tento „kousek“ amerických politiků zvláště podivně s ohledem na to, že energetický projekt Moskvy a Berlína se už blíží ke svému ukončení.

V předvečer Dne nezávislosti Běloruska jeho prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že země musí posílit vlastní armádu, aby nemusela žádat o pomoc ani NATO ani Rusko, oznámil list Rzeczpospolita. Lze těžko věřit, že tato slova pronesl předák, který provedl „rusifikaci“ země a uzavřel s Kremlem politický a vojenský svazek, tvrdí deník.

Poslanec Národní rady Slovenska Milan Uhrík ve svém facebookovém příspěvku upozornil na vyhlášku Ministerstva vnitra SK o poskytování bezplatné zdravotní péče cizincům s doplňkovou ochranou. Zpráva vzbudila na sociální síti bouřivou diskuzi a Sputnik se obrátil na politika s prosbou okomentovat jeho postoj k tomuto žhavému tématu.

Nedávno eurovolby vedou ke vzniku roztříštěného Evropského parlamentu. Ihned po nich podle informací FT došlo k roztržce mezi Paříží a Berlínem. Ta se tákala toho, kdo bude novým šéfem Evropské komise. Francouzský prezident Macron důrazně odmítá, aby se jím stal lidovec z Německa Manfred Weber. Za tím však pevně stojí kancléřka Angela Merkelová.

Polský web Visegrad Insight několik dní před eurovolbami varoval, že pokud Polsko nevstoupí do eurozóny, tak ztratí vliv a zůstane na periferii EU. Důvodem mají být ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Redaktoři časopisu, jehož vydávání z části financuje Visegrádský fond, navíc tvrdí, že na euro již „tiše“ přechází Česko i Maďarsko.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se domnívá, že v pondělí mu hrozí zbavení funkce. V rozhovoru pro Kronen Zeitung sdělil, že se Sociálnědemokratická strana a Svobodná strana Rakouska mohou spojit za účelem jeho odstranění z funkce kancléře. Kurz obvinil z rozpadu vlády a nutnosti nových voleb politiky ze Svobodné strany Rakouska.

Zmocněnec německé vlády pro antisemitismus nedoporučuje Židům, aby nosili v Německu kipy (jarmulky), uvádí se na portálu německé televize N-TV. Toto varování souvisí s množstvím trestných činů následkem antisemitismu, které za poslední rok prudce stouplo.

Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu se italský ministr vnitra Matteo Salvini snaží sjednotit všechny krajně pravicové síly kontinentu. Nicméně ačkoliv evropské nacionalistické strany mají shodný názor na většinu otázek, jejich názory na Rusko se kardinálně liší, píše The Guardian.

Spojené státy zvyšují svou vojenskou přítomnost v regionu Blízkého východu. Deklarují, že jejich cílem má být zastrašení Íránu, nikoliv válečné přípravy. V sobotu saúdský deník oznámil, že Saúdská Arábie a jiné země Perského zálivu souhlasily s rozmístěním dalších amerických vojáků.

Co se to děje?

Tanker převážející íránský topný olej přistál v čínském přístavu. Jak upozornila agentura Reuters, znamená to, že Peking vědomě porušil americké sankce proti Íránu. Přitom ale může být zapleten do černého obchodu s íránskou ropou. Washington se dlouhodobě snaží zcela zastavit export íránské ropy.

Komentátor Bloombergu Jonathan Bernstein se domnívá, že se americký prezident Donald Trump rozhodl přehodnotit politiku své administrativy vůči Venezuele. Jedním z důvodů takového kroku má být přitom i telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Rozšíření Evropské unie na 25 členů v roce 2004 přispělo k brexitu a začátku „nové studené války“ s Ruskem, píše The Independent. Uvádí se, že k takovým důsledkům vedla ekonomická nerovnost zemí „staré“ a „nové“ Evropy a také jejich různý pohled na cíle EU.

Spojené státy se dále ubírají cestou zástupné války s Ruskem o Venezuelu. Zatímco Washington chce vynutit Monroeovu doktrínu, Rusko si nejspíše myslí, že USA blafují. Nicméně, podle dopisovatelky portálu Politico, se americký prezident může kvůli blížícím se volbám odhodlat k radikálnímu rozhodnutí.

Ofenzíva polního maršála Chalífy Haftara na Tripolis zaskočila mnohé experty a diplomaty. Z materiálu agentury Reuters ale vyplývá, že oficiální libyjská centrální banka alespoň částečně poskytuje finance na Haftarovy operace. Podle agentury to však nemusí být na dlouho.

Pozorovatelům geopolitického dění nemohlo uniknout, že se ve Středozemním moři v jednu dobu ocitlo velké množství námořních a leteckých sil. Na pozadí rostoucího napětí mezi USA a Íránem, a také na pozadí trvající krize ve vztazích s Ruskem, to tak může být signál svědčící o tom, že je Washington připraven použít sílu.

Americký časopis The Atlantic si všiml sporu českého prezidenta Miloše Zemana s představiteli tajných služeb země, který se týkal čínské firmy Huawei. Podle autora se Česká republika ocitla uprostřed americko-čínské technologické války, která ve střední Evropě zuří.

Itálie se může stát první velkou západní ekonomikou, která se účastní čínské iniciativy Pásma a cesty. Podle Bloombergu tak činí proti vůli Evropské unie a Spojených států. Nicméně vzhledem k těžké finanční situaci v zemi pravicová italská vláda nemá na vybranou.