Financial Times: nadcházející setkání Putina a Erdogana znepokojilo Západ

Prezidenti západních zemí aktivně sledují jednání Turecka po pokusu o vojenský převrat a obávají se, že Ankara zvolí ruský směr rozvoje zahraniční politiky, píší britské noviny Financial Times.

Recep Tayyip Erdoğan tento týden uskuteční první zahraniční cestu po pokusu o převrat a dává tak jasný signál svým západním partnerům, domnívá se autor článku. Místo toho, aby se setkal se spojenci v NATO, vypravil se turecký prezident na setkání s Vladimirem Putinem.

„Na Západě i v Rusku si pokládají otázku, jaký směr Erdogan zvolí po nevydařeném puči, a proto blížící se setkání v Petrohradu má širší geopolitický význam", zdůrazňuje se v materiálu.

Sblížování Moskvy a Ankary začalo v červenci, ještě před pokusem o státní převrat, kdy Kreml přijal omluvu prezidenta Erdogana za sestřelenou stíhačku Su-24. Během několika dní po dopisu, zaslaném tureckým prezidentem Kremlu, zahájili oficiální zástupci obou zemí jednání o zrušení sankcí, které vyhlásila Moskva vůči Turecku po incidentu.

„Od té doby pomohly určité otázky ke sblížení Moskvy a Ankary, včetně přání dát lekci Západu, a také společné zájmy v oblasti místní bezpečnosti. Ankara také vítá tu skutečnost, že Moskva jednoznačně podpořila Ankaru po neúspěšném pokusu o převrat, píše Financial Times.

Tento tón kontrastuje s rétorikou Ankary vůči svým spojencům. Erdogan nejednou kritizoval USA za jejich reakci na pokus o převrat a také za odmítnutí vydat Fethullaha Gülena, který je v Turecku podezříván z účasti v organizaci převratu. Erdogan také řekl, že „scénář" převratu „byl napsán za hranicemi" Turecka.

Podle novinářských údajů turečtí diplomaté v soukromých rozhovorech říkají, že mezi Ankarou a USA jsou pevné vztahy, a proto se Ankara nechystá pálit mosty s USA. Ale, pokračuje autor, američtí úředníci se obávají skutečnosti, že Erdogan může využít Rusko jako páku nátlaku vůči Západu.

Přitom Turecko doufá, že Moskva bude souhlasit se zmírněním své podpory Kurdů, ačkoliv někteří odborníci na zahraniční politiku se domnívají, že jakékoliv přehodnocení strategie v Sýrii bude „vytvořeno" v praxi.