15:52 21. října 2017
Praha+ 16°C
Bratislava+ 11°C
    Atomová bomba „Little Boy“, kterou shodili na Hirošimu

    NI vysvětlil, co by se stalo, kdyby USA znovu použily jadernou zbraň

    © Sputnik/ Ovchinnikov
    Světový tisk
    Získat krátkou URL
    National Interest
    1411297878

    Komentátor The National Interest Robert Farley uvažoval, jak by se změnily dějiny, kdyby USA použily jadernou zbraň nejen během druhé světové války, ale i během Korejské.

    Autor uvádí, že o variantě použití jaderné zbraně v tomto konfliktu USA skutečně uvažovaly.

    V roce 1950, když americká vojska byla nucena ustupovat přes řeku Ja-lu pod tlakem čínských vojsk, americký generál Douglas MacArthur vyzýval prezidenta Trumana, aby vydal povolení k leteckým útokům proti pozemním objektům v Číně.

    Mnozí byli přesvědčeni, že tyto útoky budou obsahovat i jaderné bomby — asymetrická vojenská převaha USA v té době.

    Jak uvádí Farley, v roce 1950 měly USA jaderné zbraně a pevnou flotilu strategických bombardérů, potřebných k jejich přepravě, což bylo hlavní předností před Sovětským svazem, dokonce i přesto, že v SSSR úspěšně rozvíjeli analogickou technologii.

    Washington nakonec tento nápad odmítl, ale co by se stalo, jestli by k tomu došlo, ptá se autor.

    Podle jeho slov v Korejské válce byly tři zlomové momenty. První — rozsáhlý červnový vpád KLDR přes 38. rovnoběžku na území Jižní Koreje v červnu 1950. Právě tato akce vyprovokovala eskalaci už dávno zrajícího konfliktu.

    Druhým zlomovým momentem byl zářijový výsadek amerických výsadkářů v přístavu Inčchon, jehož pomocí byl odražen útok KLDR. Komunisté, píše autor, poté přešli do obrany.

    Třetím zlomovým momentem byl zásah čínských lidových dobrovolníků do vojenského konfliktu. To donutilo USA a jejich spojence ustoupit zpět za 38. rovnoběžku.

    Právě v této etapě MacArthur vyzval k útoku na Čínu a mnozí v USA začali brát variantu s použitím jaderných bomb vážně.

    Podle slov Farleyho by USA musely volit mezi strategickým a taktickým použitím bomb.

    Strategické útoky by byly prováděny proti místům dislokace vojsk, průmyslovým zónám, proti politickým objektům, s cílem zničení ČLR nebo ve snaze násilím vyloučit tuto zemi z války.

    Vzhledem k počtu čínského obyvatelstva a roztroušenému výskytu průmyslových objektů po zemi by taková kampaň znamenala ohromný počet bojových hlavic. Obranný establishment USA by neschválil takový nápad: pro mnohé jeho zástupce byla Čína pouze prostředníkem SSSR, který si vytyčil cíl destabilizovat Západ a ukončit jeho vznikající zastrašující systém.

    Podle názoru Farleyho, kdyby vojenské vzdušné síly USA byly nuceny provést podobnou kampaň, nejen že by to odhalilo veškerý obraz strategického velení USA, ale i, vzhledem k pochybné obranné možnosti bombardérů B-36, téměř určitě by to donutilo Washington k přímému úderu proti SSSR.

    Co se týče taktického využití, USA měly příliš málo atomových bomb a ne tak mnoho způsobů jejich dopravy na místo určení, aby mohly uvažovat o takovém vývoji událostí. I přesto v té chvíli dosáhly nad Koreou ve vzduchu značné převahy.

    Použití jaderných zbraní by samozřejmě značně poškodilo čínská a severokorejská velitelská centra. Ale to by minimálně na nějaký čas „deligitimizirovalo" vládu v Soulu, nemluvě už o destrukci, kterou by USA způsobily na území svých spojenců.

    Farley uvádí, že nedávno odborníci zjistili další důvody, proč USA odmítly použít atomové bomby v tomto konfliktu.

    Americká vláda se údajně obávala, že eskalace války způsobí, že se situace na poloostrově stane bezvýchodnou. ČLR měla ještě dost sil a zdrojů, aby je vrhla do války s USA v případě, že se Washington rozhodne zvýšit sázky. Fyzické objekty a obyvatele poloostrova by čekalo příšerné utrpení.

    Kromě toho, a to je podle jeho slov ještě důležitější, při takovém scénáři by SSSR mohl ještě více ovlivňovat průběh tohoto konfliktu, a to jak pomocí vojskům výzbrojí a výstrojí, tak i přímým zásahem sovětských pozemních vojsk nebo vojenského námořnictva.

    „Jaderná eskalace na Korejském poloostrově by skončila hrozně pro všechny zúčastněné strany. USA by způsobily hroznou bolest lidem a všechno by to bylo kvůli nejasným strategickým cílům. Tento krok by také mohl být podnětem k eskalaci konfliktu ze strany komunistických sil", dochází k závěrům autor.

    Ale to nejdůležitější, na co upozorňuje Farley, je to, že při takovém vývoji událostí by svět nezačal chápat jaderné zbraně jako něco zakázaného.

    Více:

    Hirošima a Nagasaki ve srpnu r. 1945 a 70 let poté
    Japonci čekají na omluvy USA za bombardování Hirošimy a Nagasaki
    Obama během návštěvy Hirošimy vyzval svět zbavit se jaderných zbraní
    Obama: návštěva Hirošimy ukazuje, jak se mohou nepřátelé stát spojenci
    Štítky:
    jaderné zbraně, Korejská válka, SSSR, USA
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku