13:52 22. října 2017
Praha+ 10°C
Bratislava+ 12°C
    Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin

    Bloomberg: Rusko a Čína vytvářejí vůči USA alternativní mocenské centrum

    © Sputnik/ Alexej Družinin
    Světový tisk
    Získat krátkou URL
    Bloomberg
    245534882

    Moskva a Peking nacházejí čím dál tím více vzájemného porozumění na pozadí konfrontace obou mocností s Washingtem, píše Bloomberg.

    V poslední době sílí spolupráce mezi oběma zeměmi v bezpečnostní oblasti. Rusko a Čína se sbližují ve vojenské oblasti, když spolu provádějí námořní cvičení v Jihočínském moři, a na diplomatickém poli nalézají body dotyku, když například společně vystupují proti americkým plánům vytvořit protiraketovou obranu (PRO) v Jižní Koreji, uvádí Bloomberg.

    „To, že obě země začaly mluvit o společných akcích na vojenské úrovni, je velmi důležité. Hrozba ze strany americké PRO podněcuje Čínu a Rusko k dalšímu sbližování. Pro ně politika zadržování znamená především zadržování USA," myslí si vedoucí výzkumný pracovník Institutu dálného východu Ruské akademie věd Vasilij Kašin.

    Tyto akce svědčí o tom, jak sbližování vůdců obou zemí — Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga — přerůstá v mnohem formálnější kontakty v oblasti bezpečnosti, dodává Bloomberg. Bilaterální jednání na summitu BRICS je v tomto roce již čtvrtým setkáním Putina a Si a dvanáctým od doby, co se Si Ťin-pching ujal funkce čínského prezidenta.

    Podle Putina Rusko a Čína se mohou těšit „unikátním důvěrným vztahům a vzájemné podpoře." V Pekingu zase upozorňují, že se obě země přidružují totožné pozice v klíčových regionálních otázkách, a to včetně Sýrie a Afghánistánu.

    Znaky prohlubující se spolupráce lze vysledovat i za hranicemi diplomacie: v srpnu se Rusko stalo největším dodavatelem ropy do ČLR. Statistika čínských celních úřadů zaznamenala růst objemu dvoustranného obchodu na 3,6 %, kdy se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku objem spolupráce propadl o 29 %, tedy do 68 miliard dolarů.

    „Jsem si jistá, že aktivní spolupráce je velmi důležitá, ale na přední místo jak Peking, tak Moskva staví hlavně své vlastní zájmy," uvádí Bloomberg slova vedoucí výzkumné pracovnice Royal United Services Institute Sarah Lainové.

    Aby bylo možné navázat vojenské vztahy s Ruskem, Si musí překonat vnitřní opozici v Číně vůči účasti země v zahraničních operacích. Přitom není jasné, zda bude Peking chtít znatelně podpořit Rusko v konfliktech, kde zájmy Číny nejsou příliš velké, například v Sýrii a na Ukrajině. Co se syrské krize týče, tak zde se čínská strana prozatím přidržuje vyváženého přístupu.

    „Řekli jsme Rusům, že Čína je prozatím globální ekonomická, avšak nikoliv vojenská mocnost. K zahraničním konfliktům přistupujeme selektivně. Pro nás Blízkých východ zatím zůstává neprobádaným bojovým polem globálních hráčů," říká vedoucí výzkumný pracovník Institutu ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie sociálních věd Zheng Yu.

    Více:

    Rusko a Čína se mohou stát jedinými ve světě výrobci tanků nové generace
    Američtí generálové hovořili o budoucí válce proti Rusku a Číně
    WSJ: Rusko a Čína hodily rukavici vojenské převaze USA ve vzduchu
    Rusko a Čína chtějí vytvořit společný systém vysoce přesné navigace
    Štítky:
    Si Ťin-pching, Vladimir Putin, Čína, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku