19:13 23. října 2018
Blízký východ

Guardian: Na Blízkém východě rozhoduje Moskva, nikoli Washington

© AP Photo /
Světový tisk
Získat krátkou URL
Guardian
221362

Vladimír Putin uvítal rok 2017 když ne jako nesporný vítěz, pak přinejmenším jako člověk nacházející se v centru přijímání politických rozhodnutí, píše v listě The Guardian Patrick Wintour. Na Blízkém Východě má nyní rozhodující slovo Moskva, nikoli Washington, dospívá k závěru autor článku.

Před pouhými několika měsíci označil britský ministr zahraničních věcí Boris Johnson Vladimira Putina za „mezinárodního vyděděnce", nyní se ale ruský státník loučí s rokem 2016 když už ne jako nesporný vítěz, pak alespoň jako člověk, který je v centru politické scény, píše v článku pro The Guardian Patrick Wintour. Na Blízkém východě nyní rozhoduje Moskva, nikoli Washington.

V Sýrii získala Moskva podle mínění autora článku pověst státu chránícího své přátele, rozumějícího dynamice regionu lépe, než Amerika, státu, který ví, jak použít vojenskou sílu, aby mohl řídit diplomatické aliance. USA naopak zůstaly v tomto roce mimo.

Mnozí upozorňují na to, že soudě podle předcházejících pokusů je příměří v Sýrii velice nestabilní a jen sotva vyústí v mírová jednání. Neobyčejná snaha Ruska a Turecka o nastolení míru má ale příznivý základ. Neexistuje žádný jediný vzorec pro ukončení občanské války, je přesvědčen autor.

Za klíčové faktory může být považován pocit bezperspektivnosti, rozhodující změna v rovnováze sil, přešetření hlavních aktérů a změny v diplomatických aliancích. A tady jsou podle mínění Patricka Wintoura přítomny všechny čtyři faktory. Po pěti letech války naplňuje syrský lid nesmírně hluboké zoufalství a ať už byly tehdy příčinou povstání jakékoli demokratické naděje, teď se tyto sny zdají být tak vzdálené, jako nikdy před tím. Vojenská intervence Ruska zachránila režim Bašára Asada, a v minulém měsíci měla porážka ozbrojenců na východě Aleppa za následek změnu v poměru sil. Autor článku předpovídá, že Donald Trump bude podporovat Asada, nikoli ozbrojence. Kromě toho se rozhodlo Turecko, tento největší protivník syrského režimu, z různých důvodů pro podporu Putina.

Tayyip Erdogan
© REUTERS / Yasin Bulbul/Presidential Palace
Ozbrojenci se teď mohou spoléhat pouze na své vlastní zdroje a na země Perského zálivu. Například Saúdská Arábie ae nemá v úmyslu použít za nepřítomnosti USA svou armádu v Sýrii, soudí Patrick Wintour. I Egypt je na cestě k tomu, aby začal navazovat vztahy s Moskvou z čistého listu. Takže mnohé staré překážky stojící na cestě k uzavření míru v Sýrii mizí přímo před očima. To ovšem vůbec neznamená, že pro Rusko bude jednoduché tuto velice spletitou občanskou válku ukončit.

Jak vysvětluje svůj postoj autor, Turecko stále ještě trvá na odstoupení syrského prezidenta, proto teď bude Putin muset najít pro dialog vzorec, na jehož základě bude v průběhu mírových jednání otázka o Asadově osudu odložena. Kromě toho by měl Putin přesvědčit Írán, že pro něj je vítězství v Sýrii výhodné. Podle čísel, která má k dispozici autor článku, může Írán v Sýrii ovlivnit zhruba 30 tisíc šíitů. Teherán už prohlásil, že jednání se nesmí zúčastnit jeho nejhorší nepřítel — Saúdská Arábie.

Putin v podstatě navrhl tureckému prezidentovi kompromis," je přesvědčen Patrick Wintour. Výměnou za dobytí Aleppa syrskou armádou získal Erdogan, jak se zdá, možnost vystoupit proti federaci syrských Kurdů na severu Sýrie. Kurdům zřejmě nedovolí, aby se zúčastnili jednání, a ti si pak jako spojenci USA mohou uvědomit, že Obama je mnohem úspěšnější ve svých lekcích týkajících se uspořádání světa, než v případě jeho reálné přestavby. A do vzniklého vakua může velice úspěšně zapadnout Vladimír Putin, dochází k závěru autor článku.

Více:

Americký diplomat: Blízký východ považuje za silné Rusko, nikoli USA
Erdogan vyzval Blízký východ ke sjednocení proti zášti
Štítky:
vliv, Donald Trump, Recep Tayyip Erdoğan, Bašár Asad, Vladimir Putin, Blízký východ, Turecko, Sýrie, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku