SCMP: Čína se rozcvičuje před možným konfliktem s USA

Čína zahájila přípravu k potenciánímu vojenskému konfliktu s USA, jelikož prezidentství Donalda Trumpa zvyšuje riziko nenadálého začátku bojových akcí, píše South China Morning Post. Jak uvádějí odborníci, zvýšenou pozornost chce Peking v rámci své přípravy věnovat bezpečnosti na moři.

V den inaugurace nového amerického prezidenta se na webových stránkách Čínské lidové osvobozenecké armády objevilo oznámení o tom, že šance na válku se stávají „reálnějšími" vzhledem ke složité situaci v Asijsko-Tichooceánské oblasti. Za „horké téma" považuje čínská vláda změnu americké strategie v Asii, umísťování Ozbrojených sil USA v Jihočínském a Východočínském moři a také umísťování amerických PRO v Jižní Koreji.

Uvádí se, že Čína chce i nadále provádět svá vojenská cvičení na otevřeném moři, nezávisle na provokacích ze strany zahraničních států. Tyto komentáře jsou reakcí na prohlášení ministra zahraničních věcí USA Rexe Tillersona o nutnosti uzavřít Číně přístup k umělým ostrovům, které Peking vytváří na „sporných územích" v Jihočínském moři.

Nový tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer řekl, že USA nedovolí Číně, aby si přisvojila území v mezinárodních vodách.

Podle Spicerových slov se Čína přesvědčí, že „my tam hájíme své zájmy". „Otázka spočívá v tom, jestli se skutečně tyto ostrovy nacházejí v mezinárodních vodách a nejsou součástí čínského území — v takovém případě se postaráme, aby bylo mezinárodní území ochráněno před obsazením jednou zemí", zdůraznil tiskový mluvčí.
Na to mluvčí MZV ČLR Hua Chunyingová odpověděla, že USA mají být "opatrní ve svých slovech a činech, aby nepoškodili mír a stabilitu v oblasti".

Podle názoru analytiků je čínská armáda vždy připravena k potenciálnímu čínskému konfliktu s USA, ať je jejich prezidentem kdokoliv. Ale „možný bezkompromisní přístup" Donalda Trumpa, o němž je možné soudit na základě projevů nového prezidenta a jeho stoupenců, znamená další nebezpečí.

„Pravděpodobnost toho, že Čína ustoupí ve svých požadavcích, týkajících se suverenity, pod nátlakem ze strany USA, je velmi nízká. Můžeme si být jisti, že tato otázka bude stále častěji předmětem riskantních neshod mezi Pekingem a USA", vysvětluje Ian Storey ze singapurského Institutu studia Jihovýchodní Asie.

V téže době čínský prezident Si Ťin-pching připravuje velké reformy armády a také značné změny v jejím vedení, vyčleňujíc speciální formace právě pro Jihočínské moře. Jak řekl vojenský odborník Song Zhongping, Peking dnes aktivně rozvíjí svou flotilu a mnoho do ní vkládá.