10:43 26. září 2020
Světový tisk
Získat krátkou URL
5747
Sledujte nás na

Když v 70. letech minulého století Henry Kissinger a Richard Nixon zahajovali a potom Zbigniew Brzeziński a Jimmy Carter dokončovali proces normalizace vztahů s Čínou, domnívali se, že Peking znamená menší nebezpečí než Moskva, uvádí South China Morning Post.

Díky této víře americké vlády Washington v současné době dostal jako soupeře ekonomickou a technickou velmoc, která konkuruje Američanům v Tichém oceánu.

Obavy USA ohledně „ruského nebezpečí" ve své době pomohly vzestupu Číny, píše ve svém článku pro South China Morning Post komentátor Robert Boxwell.

Nedávno zemřelý Zbigniew Brzeziński, který za vlády prezidenta Jimmyho Cartera vykonával funkci poradce pro národní bezpečnost, v roce 1978 pracoval na finální etapě „normalizace" diplomatických vztahů s Čínou. Tento proces o sedm let dříve za prezidenta Richarda Nixona zahájil druhý poradce pro národní bezpečnost, Henry Kissinger, který se tajně setkal s čínským premiérem Čou En-lajem.

Ve článku se uvádí, že shodou okolností dvěma nejvlivnějšími poradci, kteří usilovali o sblížení s ČLR, byli imigranti z Evropy z doby, jak píše autor, druhé světové války: Brzeziński z Polska, Kissinger z Německa. A oba nastoupili do svých funkcí „se zavazadlem odporu" k Sovětskému svazu.

„Teď po 40 letech je jasné: pro Čínu byla velmi užitečná víra obou v to, že Peking byl menším nebezpečím pro Západ než Moskva", píše autor.

To, že se z Číny stala ekonomická a technická velmoc, která konkuruje USA v Tichém oceánu, je nezamýšleným důsledkem toho, co zahájili Nixon a Kissinger ve snaze vyřešit dva podle jejich názoru kriticky důležité problémy: ukončit válku ve Vietnamu a vytvořit protiváhu sovětskému jadernému nebezpečí.

Ale když Carter a Brzeziński v roce 1978 dokončovali normalizaci vztahů s ČLR, válka ve Vietnamu už nebyla a sovětské jaderné nebezpečí „brali pod kontrolu".

Nebezpečí, že díky obchodu s USA a dalšími rozvinutými zeměmi Čína zesílí, bylo projednáváno už před prováděním „normalizace". V této otázce existovala dvě hlediska. První bylo takové, že podobné předávání technologií bylo nutné a mohlo by se stát vkladem do „stabilní struktury světa". Druhé hledisko nesdílelo tento optimismus a uvádělo, že prostřednictvím obchodu „Západ postupně připravují o jeho nejdůležitější aktiva ty země, kterým je třeba zcela odůvodněně nedůvěřovat". Je jasné, že Carter a Brzeziński byli zastánci prvního názoru, uvádí autor.

V současné době vznikla tato situace: prezident USA Donald Trump byl zvolen s politickým programem, v jehož rámci slíbil, že bude tvrdě jednat s Čínou, kromě jiného i v otázkách Jihočínského moře, KLDR a obchodu.

Americký prezident, jak píše komentátor South China Morning Post, narazil na složitou výzvu, která se takovou stala díky „zjevné víře jeho předchůdců v to, že pro americké zájmy je Moskva větším nebezpečím než Peking. Možná to tak ve skutečnosti i bylo a možná je to dosud pravda, ale on (Trump — pozn. red.) má před sebou těžký úkol".

Více:

V Číně začal fungovat největší satelitní navigační systém
Čína spustí svůj první rentgenový teleskop
V Číně zareagovali na zkoušku pozemního systému PRO v USA
Logistika Pentagonu není připravena na válku s Ruskem a Čínou. Názor
Štítky:
USA, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář