14:42 18. července 2018
Vojenská přehlídka v Kyjevě u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny za účasti NATO

NI: NATO pokračuje v provokování Moskvy

© REUTERS / Gleb Garanich
Světový tisk
Získat krátkou URL
National Interest
200135

NATO si čím dál více znepřáteluje Rusko, tvrdí politolog v článku pro National Interest. Poslední provokací je norská žádost o zdvojnásobení počtu amerických vojáků na svém území. Přestože Moskva tyto kroky považuje za nepřátelské, NATO ji ujišťuje, že není protiruskou aliancí. Toto pokrytectví může vést ke katastrofické konfrontaci, varuje autor.

Norsko 12. června požádalo o zdvojnásobení počtu amerických vojáků na svém území. Dnes tam působí 330 příslušníků americké armády, pokud bude žádosti vyhověno, tak v roce 2019 se jejich počet zvýší na 700. Navíc, jak upozorňuje ve svém článku Ted Galen Carpenter, expert z Cato Institute, nové jednotky budou rozmístěny pouze 418 km od ruských hranic.

Vojáci by měli v zemi působit na základě rotačního principu, čímž Norsko formálně neporuší slib, který dalo Moskvě v roce 1949, když vstupovalo do aliance, že na jeho území nebudou rozmístěny americké základny. Norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Soreideová tyto záruky zopakovala, když řekla, že na norské půdě nebudou žádné americké základny.

„Jedná se o cynický úskok, který nikoho nenapálí, rozhodně ne Vladimira Putina a jeho kolegy v Kremlu," konstatuje Carpenter.

Norští státní činitelé navíc tvrdí, že krok není namířen proti Rusku. Byť 700 vojáků není hodně, žádost Osla přišla několik dní poté, co devět východních členů NATO, včetně Polska, pobaltských zemí a Rumunska, požádalo alianci, aby zvýšila vojenskou přítomnost v jejich regionu. Kromě toho se v říjnu bude v Norsku konat alianční cvičení Trident Juncture 18, kterého se zúčastní 35 tisíc vojáků, 70 lodí a 130 letounů.

„Přesto Ine Eriksen Soreideová trvá na tom, že nevidí žádný důvod, aby Rusko reagovalo na norskou žádost," podivuje se autor. „Tato jasná neupřímnost je dlouhodobým rysem chování NATO vůči Moskvě," dodává.

Podle něj i po rozpadu Sovětského svazu NATO nadále vůči Rusku uplatňovalo politiku zadržování, která se navíc zintenzivnila, když se rozšířilo k ruským hranicím. Stalo se tak i navzdory tomu, že americký ministr zahraničí James Baker a ministr zahraničí Západního Německa Hans-Dietrich Genscher v době sjednocování Německa slibovali, že se NATO nerozšíří na východ od nových německých hranic.

Přitom západní činitelé a politologové neustále tvrdili, že rozšiřování NATO není namířeno proti Rusku, ba dokonce je Moskvě prospěšné, neboť stabilizuje východní Evropu. „Lze spekulovat, zda si na Západě opravdu mysleli, že Rusové jsou natolik naivní, že uvěří těmto absurdním argumentům, nebo jejich stoupenci sami uvěřili vlastní propagandě," píše Carpenter.

Intervence v Jugoslávii byla zcela jistě v Moskvě vnímána jako nevlídný akt stejně jako rozmisťování spojeneckých sil na východním křídle aliance. „Nicméně západní lídři a veřejnost se nadále chovali tak, jakoby Rusko nemělo legitimní důvod k reakci," pozastavuje se autor.

Podle něj by Spojené státy spolu se svými spojenci měly zaujmout mnohem realističtější postoj, neboť by toto chování každý stát vnímal jako hrozbu. „Pokud tyto akce budou pokračovat, přičemž se bude cynicky popírat jejich nepřátelský záměr, může to vést ke špatným odhadům a katastrofické konfrontaci," varuje autor. Americký prezident Donald Trump by proto podle něj měl zamítnout norskou žádost o vyslání dalších amerických vojáků do země.

Více:

V Litvě se při vojenském cvičení srazily čtyři obrněné transportéry
Média poznala Rusko ve smyšleném nepříteli na cvičení NATO
USA hodlají použít ruské vrtulníky ve vojenských cvičeních
"Nedovolíme, aby nám pokazili Velikonoce": Lotyšsko je pobouřeno ruským vojenským cvičením
Štítky:
provokace, vojenská cvičení, NATO, Donald Trump, Vladimir Putin, Norsko, Evropa, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku