11:25 18. dubna 2021
Témata
  • Aktualizováno: 09:57 18.04.2021
    14:13 09.02.2021

    Pandemie covidu-19 v Česku. Aktuální zprávy

    Česko nadále trápí pandemie nového druhu koronaviru covid-19. Od 5. října v zemi platí nouzový stav.

    Na začátku února přesáhl počet odhalených případů nákazy jeden milion. Ke zhoršení také přispěla agresivnější takzvaná britská mutace viru. Vláda stále zpřísňuje protiepidemická opatření, aby dostala situaci pod kontrolu.

    Přispět ke zlepšení situace by mělo očkování vakcínami proti covidu-19, které v Česku odstartovalo 27. prosince. Tu však brzdí nedostatek vakcín kvůli omezení výrobních kapacit dodavatelů.

    Pandemie covidu-19 v Česku. Aktuální zprávy
  • Aktualizováno: 22:58 15.04.2021
    12:40 09.02.2021

    Ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V dobývá svět

    Ruský fond přímých investic 29. ledna požádal o registraci vakcíny Sputnik V v Evropské unii. Vědecký časopis Lancet v únoru uveřejnil výsledky třetí fáze klinických studií ruské vakcíny Sputniku V proti covidu-19, které potvrzují její vysokou účinnost a bezpečnost. 

    7. února vakcínu Sputnik V pro použití v zemi schválilo Maďarsko a uzavřelo s jejím výrobcem smlouvu na dodávky přípravku. Stále větší zájem o vakcínu se projevuje také v jiných členských zemích EU.

    Použití vakcíny Sputnik V již dříve schválilo 22 zemí: Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Srbsko, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Pákistán, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Spojené arabské emiráty, Írán, Guinejská republika, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská (subjekt Bosny a Hercegoviny), Libanon a Myanmar.

    Ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V dobývá svět
  • Aktualizováno: 22:42 15.04.2021
    13:50 04.03.2021

    Ruská vakcína Sputnik V na Slovensku

    1. března slovenský premiér Igor Matovič informoval o tom, že se domluvil s Ruskem na nákupu dvou milionů dávek vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Tentýž den na letiště v Košicích přistála dvě letadla s prvními dodávkami ruského výrobku. Očkovat jimi by se mohlo začít nejdříve za dva týdny.

    O nákup se postaral premiér Igor Matovič, který je vyjednal za zády svých koaličních partnerů, jež ruskou vakcínu odmítají kvůli tomu, že zatím nebyla schválena příslušným orgánem Evropské unie. Ti se proti očkování Sputnikem V tvrdě postavili a hrozí rozpadem vlády. Přinejmenším požadují její rekonstrukci.

    Ruská vakcína Sputnik V na Slovensku
  • Aktualizováno: 19:45 15.04.2021
    16:31 21.08.2020

    Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany

    Koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jeho stavba by měla začít v roce 2029, do provozu by měl být uveden v roce 2036.

    70 % z nákladů na výstavbu nového bloku zaplatí stát, zbytek ČEZ. ČEZ také uhradí další možné výdaje. Stát se chystá financovat stavbu bezúročně, za provozu však chce pobírat 2% úrok. Předpokládá se, že projekt celkově vyjde na šest miliard eur (160 miliard Kč). Evropská komise však zatím tyto plány neschválila, musí jej prozkoumat z hlediska možné nepovolené podpory od státu. Jednání s evropskými úředníky povede vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

    Zájem o zakázku z Česka projevilo několik společností – Rosatom (Rusko), Westinghouse (USA), KHNP (Jižní Korea), EDP (Francie) a China General Nuclear (Čína).

    Opozice požaduje vyřadit Rosatom a China General Nuclear z řad uchazečů, poukazuje na údajné bezpečností hrozby ze strany Ruska a Číny. Premiér Andrej Babiš však na její požadavky nepřistoupil.  S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.

    Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany
  • Aktualizováno: 16:00 15.04.2021
    07:55 05.03.2019

    Nord Stream 2

    Nord Stream 2 je budovaný plynovod procházející po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Za stavbu plynovodu vystupuje hlavně Německo a další evropské země. Proti plynovodu vystupují hlavně USA a Ukrajina, která se obává, že po jeho dokončení Rusko přestane používat její plynárenský dopravní systém pro dopravu plynu do Evropy. USA projekt kritizují slovy, že Evropa bude díky Severnímu proudu 2 ještě více závislá na ruských energetických zdrojích. Moskva plynovod za nástroj vlivu nepovažuje.

    Nord Stream 2
  • Aktualizováno: 13:07 15.04.2021
    13:57 04.06.2020

    Covid-19. Vývoj situace na Slovensku

    K prvnímu případu onemocnění novým typem koronaviru došlo na Slovensku začátkem března. Nemoc propukla u muže, jehož syn se vrátil z Benátek. Test později ukázal, že syn byl infikován také. Od té doby se choroba začala Slovenskem šířit. V půlce března poprvé zemřela žena nakažená covidem-19. Měla však i další závažná onemocnění, a proto se nedalo říct, že zemřela přímo na covid.

    K létu se situace poněkud zlepšila. Na Slovensku bylo odhaleno něco přes tisíc a půl infikovaných lidí, počet obětí byl pod 50 případy. Pandemie pomalu ustupovala a v souvislosti s tím vláda připravila systém postupného uvolňovaní restrikcí, které měly šíření choroby zastavit.

    Došlo také k otevření hranic s Českou republikou.

    Covid-19. Vývoj situace na Slovensku
  • Aktualizováno: 11:09 14.04.2021
    16:37 07.05.2020

    Covid-19. Co se děje ve světě

    Úřady ČLR 31. prosince 2019 informovaly Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o případech neznámé pneumonie ve Wu-chanu v centrální části země (provincie Chu-pej). Odborníci zjistili původce choroby – nový druh koronaviru. WHO uznala epidemii za mimořádnou situaci mezinárodního významu a dala chorobě oficiální označení covid-19. Dne 11. března pak generální ředitel WHO informoval o vyhlášení pandemie.

    K dnešnímu dni se infekce covid-19 rozšířila téměř po celém světě. Situace se neustále mění. Zatím však mezi země s největším počtem úmrtí na následky tohoto typu koronaviru patří USA, Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie.
    V Číně, ze které se epidemie začala šířit, informovali o jejím ukončení. Čínská vláda 7. dubna otevřela Wu-chan. Zlepšuje se situace i v Evropě. Francie se třeba chystá otevřít školy, Španělsko uvolňuje karanténu. WHO se nicméně obává o epidemiologickou situaci v Africe. Roste číslo nakažených v Brazílii a Rusku. V Rusku je však na novou nemoc docela nízká úmrtnost v porovnání s mnoha dalšími státy.

    Covid-19. Co se děje ve světě
  • Aktualizováno: 09:04 04.04.2021
    14:57 03.07.2020

    Covid-19 v Česku. Aktuální přehled

    Pandemie nového druhu koronaviru covid-19 propukla koncem zimy i v Česku.

    1. března ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil první tři případy nákazy covid-19 na území ČR. Koncem stejného měsíce zasáhla tato nemoc přes tři tisíce Čechů. 

    Ke konci dubna činil počet nakažených obyvatel ČR sedm a půl tisíc lidí, k polovině května přes osm tisíc. Celkově však pandemie začala ztrácet sílu a reprodukční číslo šíření covidu-19 kleslo pod jedničku. Tím pádem se vláda rozhodla pro postupné rozvolnění většiny restriktivních opatření, která měla chorobu zastavit. Většina regionů se už vrátila k téměř běžnému životu, část opatření přetrvává ve dvou ohniscích – Praze a Moravskoslezském kraji. Právě v Moravskoslezském kraji se zaznamenává nejvyšší počet nových případů onemocnění.

    Covid-19 v Česku. Aktuální přehled
  • Aktualizováno: 14:50 02.04.2021
    12:53 03.03.2019

    Migrační krize v EU

    Evropská migrační krize dosáhla svého vrcholu v roce 2015 kvůli obrovskému přívalu migrantů a uprchlíků do zemí převážně západní Evropy. Migranti proudili do Evropy hlavně po dvou trasách - přes Středozemní moře a po tzv. Balkánské trase vedoucí přes Balkán a Egejské moře. V roce 2015 požádalo o azyl ve státech EU 1 255 640 lidí. Od té doby počet migrantů přicházejících do Evropy klesá. Příchod velkého počtu migrantů vyvolal demonstrace v členských zemích EU a vedl k růst protimigrantských politických stran. Příčinou velké migrace do EU je nestabilita a války na Blízkém východě a v severní Africe.

    Migrační krize v EU
  • Aktualizováno: 21:27 30.03.2021
    12:59 14.08.2020

    Volby v Bělorusku

    9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo získala Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala.

    Ve štábu Tichanovské v této souvislosti tvrdí, že neuznávají oficiální výsledky voleb a zdůrazňují, že podle údajů z volebních místností všech regionů země právě Tichanovská získala 70-80 % hlasů. Kandidátka teď odjela do Litvy. Její stoupenci uvádí, že Tichanovská byla přinucena opustit zemi a že odjezd „organizovaly“ běloruské úřady. Běloruská KGB dříve uvedla, že na Tichanovskou se připravoval atentát a ta se měla stát „obětním beránkem“.

    Kvůli prezidentským volbám začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vychází do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavějí barikády a odmítají se rozejít, při jejich rozhánění policisté používají vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno. Ve středu 12. srpna se dva muži pokusili najet na dopravní policisty.

    Volby v Bělorusku
  • Aktualizováno: 15:59 27.03.2021
    16:05 09.10.2019

    Globální klimatický aktivismus

    V roce 2018 švédská školačka Greta Thunbergová místo pateční výuky začala protestovat u budovy švédského parlamentu s plakátem a tím požadovala, aby se orgány věnovaly změně klimatu. Akce dívky zaujaly pozornost médií a dokonce byla pozvána, aby vystoupila na klimatickém summitu v OSN, čímž se proslavila po celém světě. 

     

    Boj za klima se vyhrotil vznikem hnutí Extinction Rebellion, tedy Rebelie proti vyhynutí. Stávkující trvají na tom, že svět čelí ohromující klimatické krizi, poukazují na to radikálními způsoby.

     

    Osobnost Grety Thunbergové a následky její činnosti vyvolávají bouřlivou reakci po celém světě. Někteří boj proti změnám klimatu podporují, jiní mluví o trendu ekologického fanatismu.

    Globální klimatický aktivismus
  • Aktualizováno: 21:12 21.03.2021
    14:56 04.01.2020

    Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA

    Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku.

    Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

    Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. NATO pozastavilo svou výcvikovou misi v zemi.

    Íránské ozbrojené síly v odvetné reakci podnikly v noci 8. ledna raketový útok na americké základny v Iráku.

     

    Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA
  • Aktualizováno: 10:59 21.03.2021
    11:31 06.10.2020

    Konflikt v Náhorním Karabachu

    27. září se konflikt o Náhorní Karabach znovu rozhořel. Ázerbájdžán prohlásil, že arménské síly ostřelovaly jeho obce na linii dotyku v Náhorním Karabachu a vyhlásily protiofenzívu. Arménie zase obvinila ázerbájdžánskou armádu z útoku na sporné území. Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a vrátily se k jednání. 

    Územní spor mezi Baku a Jerevanem ohledně Náhorního Karabachu trvá již 30 let. V roce 1991 vyhlásil Náhorní Karabach, jehož většinu tvořili Arméni, nezávislost na Ázerbájdžánu. Baku se pokusilo region vrátit násilím, následně vypukla válka. V roce 1994 Ázerbájdžán, Arménie a neuznaná Republika Arcach se zprostředkováním Ruska podepsaly protokol o příměří. Bojové akce se však pravidelně obnovují.

    Konflikt v Náhorním Karabachu
  • Aktualizováno: 18:53 02.03.2021
    15:47 14.08.2020

    Ruská vakcína proti covidu-19, první na světě

    11. srpna Rusko jako první země na světě zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19 vyvinutou v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany. Vakcína dostala název Sputnik V.

    Bezpečnost vakcíny byla potvrzena ve studii, která se skládala ze dvou fází a zahrnovala 38 dobrovolníků. Bylo zjištěno, že všichni ti, kteří vakcínu dostali, si vyvinuli imunitu vůči infekci. Ředitel Ústavu N. F. Gamaleji Alexandr Ginzburg uvedl, že používání vakcíny mezi občany bude povoleno po třetí fázi výzkumu přípravku. O vakcínu už projevilo zájem hodně jiných zemí, podle ruského ministra zdravotnictví musí být však nejdříve vyrobeno dost dávek pro vnitřní trh. Jako první získají možnost naočkovat se ti, kdo pracují s nemocnými covidem-19 a lidmi z rizikových skupin. Hromadné očkování v Rusku by mělo začít v říjnu.

    Podle informací ze Státního rejstříku léčiv se bude přípravek vyrábět v podobě roztoku pro nitrosvalovou aplikaci. Očkování se plánuje provádět ve dvou etapách: nejdříve složkou I a o tři týdny později složkou II.

    Jak oznámili na ruském ministerstvu zdravotnictví, toto dvojnásobné schéma umožní vytvořit dlouhodobou imunitu až na dva roky.

    Ruská vakcína proti covidu-19, první na světě
  • Aktualizováno: 12:48 25.02.2021
    22:13 30.08.2019

    Kauza maršála Koněva

    Památníky maršála Sovětského svazu Ivana Stepanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, čelí řadě útoků.

    Socha vojevůdce, která donedávna stála na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, byla opakovaně poškozována. Poté, co 21. srpna 2019 vandalové polili památník barvou, vedení městské části prohlásilo, že nemůže zajistit jeho bezpečnost a začalo hledat cestu, jak se sochy zbavit.

    V září minulého roku městská část Praha 6 odhlasovala odstranění pomníku. Podle starosty Ondřeje Koláře není socha ani válečným hrobem, ani není pod ochranou mezinárodního práva. Nahradit by ji měl památník osvoboditelů Prahy.

    Dne 3. dubna 2020 starosta využil nouzového stavu, kdy je v zemi v souvislosti s epidemií koronaviru striktně omezen volný pohyb na veřejnosti, a nechal sochu odstranit.

    Dříve v srpnu primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice.

    Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, ale jak uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

    Kauza maršála Koněva
  • Aktualizováno: 08:43 24.02.2021
    16:13 19.08.2020

    Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně

    9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo získala Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

    Ve štábu Tichanovské v této souvislosti tvrdí, že neuznávají oficiální výsledky voleb a zdůrazňují, že podle údajů z volebních místností všech regionů země právě Tichanovská získala 70-80 % hlasů. Kandidátka teď odjela do Litvy. Její stoupenci uvádí, že Tichanovská byla přinucena opustit zemi a že odjezd „organizovaly“ běloruské úřady. Běloruská KGB dříve uvedla, že na Tichanovskou se připravoval atentát a ta se měla stát „obětním beránkem“.

    Kvůli prezidentským volbám začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít, při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Několik demonstrantů zahynulo, mnoho lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek bylo hospitalizováno.

    EU oznámila, že neuznává výsledky voleb a zavede sankce. Ruský prezident Vladimir Putin naopak gratuloval Lukašenkovi k vítězství. Putin a německá kancléřka Merkelová si během telefonátu vyměnili názory na dění v Bělorusku. Podle německé strany by se běloruská vláda měla zdržet použití násilí proti mírovým demonstrantům, neodkladně propustit politické vězně a zapojit se do dialogu s opozicí a společností. Ruská strana označila za nepřijatelné jakékoliv pokusy o zasahování zvenčí do vnitřních záležitostí republiky, které vedou k další eskalaci krize.

    Prezidentské volby v Bělorusku a reakce na ně
  • Aktualizováno: 14:05 21.02.2021
    10:04 17.04.2019

    Vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky

    Slovenský novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová byli zavražděni v únoru 2018 ve svém domě v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy. Policie za hlavní motiv vraždy označila novinářovu práci. Kuciak se zabýval podezřeními z údajných daňových podvodů, které se týkaly i lidí blízkých nejsilnější vládní straně Směr sociální demokracie.

     

    Ján Kuciak je prvním zavražděným novinářem na Slovensku. Vzhledem k danému případu proběhly v zemi velké demonstrace. V souvislosti s politickou krizí odstoupilo nejprve několik vysoce postavených příznivců Roberta Fica zmíněných při vyšetřování vraždy Kuciaka, a poté také samotný premiér se souhlasem prezidenta Andreje Kisky.

    Vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky
  • Aktualizováno: 21:44 21.12.2020
    13:23 26.08.2020

    Covid-19 v Česku. Co se děje na podzim?

    Pandemie nového druhu koronaviru covid-19, který se koncem minulého roku objevil v Číně, propukla koncem zimy i v Česku.

    1. března již bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil první tři případy nákazy covid-19 na území ČR. Koncem stejného měsíce zasáhla tato nemoc přes tři tisíce Čechů. 

    Ke konci dubna činil počet nakažených obyvatel ČR sedm a půl tisíc lidí, k polovině května přes osm tisíc. Celkově však pandemie začala ztrácet sílu a reprodukční číslo šíření covidu-19 kleslo pod jedničku. Tím pádem se vláda rozhodla pro postupné rozvolnění většiny restriktivních opatření, která měla chorobu zastavit. Většina regionů se vrátila k téměř běžnému životu, země znovu otevřela vnější hranice, i když nikoli se všemi státy.

    Nicméně v poslední době opět došlo k růstu počtu nemocných, denně se eviduje více než 100 případů, občas je jich i několik stovek. Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek sdělil, že neočekává pokles čísel, jelikož probíhá intenzivní testování.

    Od 1. září se roušky vrátily do hromadné dopravy, zdravotnických a sociálních zařízení a na úřady.

    Covid-19 v Česku. Co se děje na podzim?
  • Aktualizováno: 07:23 19.11.2020
    11:31 03.09.2019

    Obchodní válka mezi Čínou a USA

    Obchodní válka mezi USA a Čínou je považována za jednu z největších hrozeb pro světovou ekonomiku a její růst. Střet mezi Čínou a USA probíhá od léta roku 2018, kdy se Spojené státy rozhodly zvýšit cla na vybrané čínské zboží o hodnotě 34 miliard dolarů, na což reagovala čínská strana podobným opatřením. Od té doby proběhlo několik kol navyšování cel jak ze strany USA, tak i ze strany Číny.

    Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou ohrožuje světový obchod. Průmyslníci a obchodníci, kteří umístili své výrobní fabriky do Číny z důvodu levné pracovní síly, opakovaně upozorňují na skutečnost, že situace bude mít z důvodu navyšování cel negativní vliv na ceny jejich výrobků. Podle Pekingu americké kroky ohrožují zavedený obchodní systém a ustálené pořádky v mezinárodním obchodu.

    Kvůli obchodní válce USA s Čínou by se některé ekonomiky asijských zemí mohly dostat do recese, například Japonsko.

    Mezi USA a Čínou probíhají diplomatická jednání, která mají za úkol situaci řešit.

    Obchodní válka mezi Čínou a USA
  • Aktualizováno: 16:37 13.11.2020
    12:03 03.09.2019

    Agrofert a Čapí hnízdo. Kauzy Andreje Babiše

    Agrofert je český potravinářský, zemědělský, lesnický a chemický podnik, do něhož patří více než 250 společností. Většina z nich je přímo vlastněná Agrofertem. Působí v oblasti střední Evropy. Jen v České republice společnost zaměstnává přes 20 tisíc lidí. Celkově má Agrofert okolo 34 tisíc zaměstnanců v 18 zemích světa.

    Společnost byla až do roku 2017 vlastněná Andrejem Babišem, ten firmu založil v roce 1993. Následně ji kvůli novele zákona o střetu zájmů převedl do svěřeneckých fondů AB private trust I a AB private trust II. Tržby Agrofertu v roce 2017 činily 155 miliard korun.

    Čapí hnízdo je rekreační resort nabízející i možnost provádění konferencí, patří do skupiny Agrofert. Nachází se 50 kilometrů o Prahy mezi obcemi Olbramovice a Benešov. Vniklo rekonstrukcí areálu, která započala v roce 2006. Dominantou resortu je jízdárna připomínající čapí hnízdo. 

    Kvůli chybám v čerpání dotací dostala farma pokutu, jež se postupem času vyšplhala až na 6 milionů korun. Většina pokuty byla ale společnosti v roce 2012 prominuta. V souvislosti s Čapím hnízdem čelí Andrej Babiš vyšetřování kvůli možnému dotačnímu podvodu.

    Agrofert a Čapí hnízdo. Kauzy Andreje Babiše
Více