16:04 10. dubna 2020
Témata
  • Aktualizováno: 15:35 10.04.2020
    13:55 03.04.2020

    Covid-19 v Česku. Situace v dubnu

    Pandemie nového druhu koronaviru COVID-19 má své dopady i na Česko.

    1. března ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil první tři případy nákazy COVID-19 v Česku. Koncem března zasáhla tato choroba přes tři tisíce Čechů. Několik desítek nemocných se uzdravilo, zatímco několik desítek lidí na COVID-19 zemřelo. Mezi oběťmi jsou převážně starší lidé s chronickými chorobami.

    Podle předpovědi Ústavu zdravotnických informací a statistiky může počet nakažených COVID-19 v Česku dosáhnout v polovině dubna asi 8000. Horší scénář počítá s 12 300 infikovanými, optimistický s 5600. Na konci dubna by tedy mohlo jít o 7, 14 nebo 30 tisíc nemocných.

    Covid-19 v Česku. Situace v dubnu
  • Aktualizováno: 12:59 10.04.2020
    16:53 01.04.2020

    Covid-19. Pandemie koronaviru pokračuje

    Čínská vláda koncem minulého roku informovala WHO o vzplanutí neznámého viru způsobujícího zápal plic ve Wu-chanu v centrální části země. Experti zjistili, že původcem onemocnění se stal nový typ koronaviru 2019-nCoV. Onemocnění dostalo název COVID-19.

    Mezi příznaky COVID-19 se řadí dušnost, suchý kašel a horečka. Nicméně nakažení mají zpravidla nižší teplotu než lidé s chřipkou, jen zřídka dosahuje 39 stupňů. Prvními příznaky koronaviru mohou být průjem, nevolnost a další problémy s trávicí soustavou, bolesti hlavy a ve vzácnějších případech také tlak na hrudi. Občas však může nemoc probíhat bez jakýchkoli významných příznaků.

    11. března Světová zdravotnická organizace oznámila pandemii COVID-19. Denně v různých zemích umírají stovky lidí, mezi nejpostiženější státy patří USA, Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie, zatímco Čína hlásí utlumení situace.

    Covid-19. Pandemie koronaviru pokračuje
  • Aktualizováno: 10:40 10.04.2020
    22:13 30.08.2019

    Kauza maršála Koněva

    Památníky maršála Sovětského svazu Ivana Stepanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, čelí řadě útoků.

    Socha vojevůdce, která donedávna stála na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, byla opakovaně poškozována. Poté, co 21. srpna 2019 vandalové polili památník barvou, vedení městské části prohlásilo, že nemůže zajistit jeho bezpečnost a začalo hledat cestu, jak se sochy zbavit.

    V září minulého roku městská část Praha 6 odhlasovala odstranění pomníku. Podle starosty Ondřeje Koláře není socha ani válečným hrobem, ani není pod ochranou mezinárodního práva. Nahradit by ji měl památník osvoboditelů Prahy.

    Dne 3. dubna 2020 starosta využil nouzového stavu, kdy je v zemi v souvislosti s epidemií koronaviru striktně omezen volný pohyb na veřejnosti, a nechal sochu odstranit.

    Dříve v srpnu primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice.

    Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, ale jak uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.

    Kauza maršála Koněva
  • Aktualizováno: 19:11 09.04.2020
    16:05 09.10.2019

    Globální klimatický aktivismus

    V roce 2018 švédská školačka Greta Thunbergová místo pateční výuky začala protestovat u budovy švédského parlamentu s plakátem a tím požadovala, aby se orgány věnovaly změně klimatu. Akce dívky zaujaly pozornost médií a dokonce byla pozvána, aby vystoupila na klimatickém summitu v OSN, čímž se proslavila po celém světě. 

     

    Boj za klima se vyhrotil vznikem hnutí Extinction Rebellion, tedy Rebelie proti vyhynutí. Stávkující trvají na tom, že svět čelí ohromující klimatické krizi, poukazují na to radikálními způsoby.

     

    Osobnost Grety Thunbergové a následky její činnosti vyvolávají bouřlivou reakci po celém světě. Někteří boj proti změnám klimatu podporují, jiní mluví o trendu ekologického fanatismu.

    Globální klimatický aktivismus
  • Aktualizováno: 16:20 09.04.2020
    15:30 23.03.2020

    Covid-19 na Slovensku

    Podle posledních informací se novým koronavirem na Slovensku nakazily asi dvě stovky lidí. Zemřela jen jedna starší žena infikovaná touto nemocí, ta však trpěla několika závažnými chorobami. V zemi platí stav nouze, slovenské hranice jsou uzavřeny.

    Institut zdravotní politiky vydal analýzu, která předpokládá, jak by se mohla nová nemoc šířit dále. Analýza vychází ze simulace přenosu nového koronaviru po Slovensku na základě migračních toků mezi slovenskými obcemi podle modelu na základě článku z časopisu Nature. 

    Její výsledky potvrzují, že opatření Pellegriniho vlády pomohla výraznou měrou k tomu, že se virus šíří podstatně pomaleji. V případě absence opatření by Slovensko očekávalo již 26. den od 15. března více než dva miliony nakažených Slováků.

    Odborníci se domnívají, že ke vrcholu pandemie na Slovensku zatím nedošlo. Podle informací by epidemie koronaviru měla vrcholit 60. den po identifikaci prvního případu, což vychází na přelom dubna a května. Tato úroveň by následně měla trvat 15-20 dnů. Následně by po 80 dnech měl začít pokles počtu nakažených.

    Covid-19 na Slovensku
  • Aktualizováno: 11:01 07.04.2020
    10:04 17.04.2019

    Vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky

    Slovenský novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová byli zavražděni v únoru 2018 ve svém domě v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy. Policie za hlavní motiv vraždy označila novinářovu práci. Kuciak se zabýval podezřeními z údajných daňových podvodů, které se týkaly i lidí blízkých nejsilnější vládní straně Směr sociální demokracie.

     

    Ján Kuciak je prvním zavražděným novinářem na Slovensku. Vzhledem k danému případu proběhly v zemi velké demonstrace. V souvislosti s politickou krizí odstoupilo nejprve několik vysoce postavených příznivců Roberta Fica zmíněných při vyšetřování vraždy Kuciaka, a poté také samotný premiér se souhlasem prezidenta Andreje Kisky.

    Vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky
  • Aktualizováno: 10:25 03.04.2020
    11:28 23.03.2020

    Covid-19 v Česku

    Pandemie se dotkla i Česka. 1. března ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil první tři případy nákazy COVID-19 v Česku. V polovině měsíce bylo již několik stovek nakažených českých obyvatel, několik nemocných se uzdravilo. Podle Romana Prymuly může počet infikovaných Čechů v polovině dubna dosáhnout 15 tisíc.

    V současné době platí v Česku karanténa. Občané smí jen do práce, obchodů s potravinami a lékáren, a to jen v rouškách nebo nějaké další látce, která by chránila spodní část obličeje. 

    Covid-19 v Česku
  • Aktualizováno: 00:23 03.04.2020
    12:53 03.03.2019

    Migrační krize v EU

    Evropská migrační krize dosáhla svého vrcholu v roce 2015 kvůli obrovskému přívalu migrantů a uprchlíků do zemí převážně západní Evropy. Migranti proudili do Evropy hlavně po dvou trasách - přes Středozemní moře a po tzv. Balkánské trase vedoucí přes Balkán a Egejské moře. V roce 2015 požádalo o azyl ve státech EU 1 255 640 lidí. Od té doby počet migrantů přicházejících do Evropy klesá. Příchod velkého počtu migrantů vyvolal demonstrace v členských zemích EU a vedl k růst protimigrantských politických stran. Příčinou velké migrace do EU je nestabilita a války na Blízkém východě a v severní Africe.

    Migrační krize v EU
  • Aktualizováno: 16:51 01.04.2020
    09:40 23.03.2020

    Covid-19. Pandemie koronaviru

    Čínská vláda 31. prosince 2019 informovala WHO o vzplanutí neznámého viru způsobujícího zápal plic ve Wu-chanu v centrální části země. Odborníci zjistili, že původcem onemocnění se stal nový typ koronaviru 2019-nCoV, který se přenáší z člověka na člověka. Onemocnění dostalo název COVID-19.

    Po vyšetření nově nakažených se zjistilo, že prvními příznaky koronaviru mohou být průjem, nevolnost a další problémy s trávicí soustavou, bolesti hlavy a ve vzácnějších případech také tlak na hrudi. Lékaři také poznamenávají, že v řadě případů byly u infikovaných pozorovány pouze atypické příznaky nemoci a nedocházelo ani k zvýšení teploty, takže přítomnost nebezpečného viru bylo možné zjistit až po dalších testech.

    Od té doby se nová nemoc šíří světem. 11. března Světová zdravotnická organizace označila současný stav za pandemii. Bylo infikováno více než 250 tisíc lidí ve 160 zemích, onemocnění podlehlo přes deset tisíc lidí. Mnoho států ve snaze zabránit novému nebezpečí uzavřelo své hranice a zavedlo omezení pohybu svých občanů.

    Covid-19. Pandemie koronaviru
  • Aktualizováno: 17:07 23.03.2020
    14:59 09.10.2019

    Situace na turecko-syrské hranici

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 1. října oznámil, že Ankara hodlá samostatně vytvořit bezpečnostní pásmo východně od řeky Eufrat v Sýrii, protože se nepodařilo dosáhnout žádoucího výsledků v jednáních s americkou stranou.

    6. října Bílý dům vydal oficiální prohlášení, ve kterém se uvádí, že „Ozbrojené síly Spojených států se již nebudou účastnit operace a nebudou ji podporovat“. Představitelé arabsko-kurdských oddílů Syrských demokratických sil ze své strany zdůraznili, že tím USA porušily své dohody s kurdskými útvary.

    7. října Erdogan upřesnil, že cílem operace bude vyčištění pohraničního syrského území od sil sebeobrany syrských Kurdů a zřízení bezpečnostního pásma pro rozmístění syrských uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku.

    Damašek se vyslovil kategoricky proti turecko-americké dohodě, protože podle názoru syrské vlády by to bylo do nebe volající porušení suverenity a územní celistvosti Sýrie a hrubé porušení principů mezinárodního práva a Charty OSN.

    Oficiální kurdské jednotky nejsou ve válečném stavu se syrskou armádou a konají bojové operace proti teroristům.

    Situace na turecko-syrské hranici
  • Aktualizováno: 11:45 23.03.2020
    14:37 27.01.2020

    Covid-19

    Čínská vláda 31. prosince 2019 informovala WHO o vzplanutí neznámého viru způsobujícího zápal plic ve Wu-chanu v centrální části země. Odborníci zjistili, že původcem onemocnění se stal nový typ koronaviru 2019-nCoV, který se přenáší z člověka na člověka.

    Předpokládá se, že nemocní se nakazili kontaktem se zvířaty na místních trzích s prodejem ryb a jiných živých zvířat, zejména drůbeže.

    Po vyšetření nově nakažených se zjistilo, že prvními příznaky koronaviru mohou být průjem, nevolnost a další problémy s trávicí soustavou, bolesti hlavy a ve vzácnějších případech také tlak na hrudi. Lékaři také poznamenávají, že v řadě případů byly u infikovaných pozorovány pouze atypické příznaky nemoci a nedocházelo ani k zvýšení teploty, takže přítomnost nebezpečného viru bylo možné zjistit až po dalších testech.

    Vědci z Národního centra pro prevenci a kontrolu nemocí Čínské lidové republiky zjistili, že 2019-nCoV je podobný koronaviru z organismu netopýra, který žije ve městě Čou-šan. Čína zakázala prodej a přepravu volně žijících zvířat v souvislosti s šířením nové choroby.

     

    Covid-19
  • Aktualizováno: 13:01 18.03.2020
    14:56 04.01.2020

    Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA

    Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku.

    Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

    Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. NATO pozastavilo svou výcvikovou misi v zemi.

    Íránské ozbrojené síly v odvetné reakci podnikly v noci 8. ledna raketový útok na americké základny v Iráku.

     

    Vražda generála Sulejmáního. Eskalace napětí mezi Íránem a USA
  • Aktualizováno: 13:18 17.03.2020
    07:55 05.03.2019

    Nord Stream 2

    Nord Stream 2 je budovaný plynovod procházející po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Za stavbu plynovodu vystupuje hlavně Německo a další evropské země. Proti plynovodu vystupují hlavně USA a Ukrajina, která se obává, že po jeho dokončení Rusko přestane používat její plynárenský dopravní systém pro dopravu plynu do Evropy. USA projekt kritizují slovy, že Evropa bude díky Severnímu proudu 2 ještě více závislá na ruských energetických zdrojích. Moskva plynovod za nástroj vlivu nepovažuje.

    Nord Stream 2
  • Aktualizováno: 00:24 12.03.2020
    16:39 11.01.2020

    Kdo zavinil 2. světovou válku? Spor o dějiny mezi Ruskem a Polskem

    V září přijal Evropský parlament rezoluci, která tvrdí, že 2. světovou válku odstartoval pakt Ribbentrop-Molotov uzavřený Sovětským svazem a Německem v roce 1939.

    V prosinci ruský prezident Vladimir Putin během Velké tiskové konference poznamenal, že SSSR byl poslední zemí, která se domluvila s nacisty, protože další státy s nimi smlouvy už měly. Zdůraznil, že evropská rezoluce je nepřijatelná.

    O něco později Putin prohlásil, že některé evropské země, zejména Polsko, uzavřely dohodu s fašistickým Německem. Dodal, že existují dokumenty o tom, jak jednali. Připomněl, že od roku 1938, kdy Hitler přednesl své nároky na část Československa, Velká Británie a Francie se vzdaly svého spojence a poskytly Hitlerovi příležitost obsadit část Československa. Co se týče ostatních států, Putin poukázal na Polsko, které se ve skutečnosti připojilo ke spiknutí s Hitlerem. Ruský prezident Putin podotkl, že to přímo vyplývá z archivních dokumentů.

    Polsko vyjádřilo nespokojenost s  prohlášeními Vladimíra Putina, jenž mimo jiné označil velvyslance Polska v nacistickém Německu Józefa Lipského za „svini a antisemitské prase“, když připomněl, že Adolf Hitler navrhl v roce 1938 vyhnat Židy do Afriky a Lipský souhlasil a nabídl mu vztyčení pomníku.

    V lednu Polský Sejm (dolní komora parlamentu) přijal usnesení, v němž uvedl, že za vypuknutí druhé světové války je odpovědný rovným dílem Sovětský svaz i Německo.

    Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové, přijetím usnesení o stejné odpovědnosti Německa a Sovětského svazu za začátek druhé světové války polský Sejm ukazuje, jak ideologie pokořuje pravdu.

    Kdo zavinil 2. světovou válku? Spor o dějiny mezi Ruskem a Polskem
  • Aktualizováno: 15:22 10.03.2020
    14:18 28.11.2019

    Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku

    Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný oznámil svůj záměr postavit pomník vlasovcům. Odůvodnil svůj plán tím, že vlasovci přespali jednu noc 6. května právě v Řeporyjích. Na svém facebookovém účtu předtím uvedl, že naprosto zásadně ovlivnili průběh pražského povstání a o osudu Prahy se fakticky rozhodlo v Řeporyjích.

    Ruské velvyslanectví v Česku v reakci na to upozornilo Vládu ČR, že odhalení takové sochy by se stalo porušením závazků Prahy podle úmluvy o zločinech proti lidskosti. V souladu s Chartou Norimberského procesu jsou totiž zločiny vlasovců kvalifikovány jako účast na spáchaných nacisty válečných zločinech.

    Vlasovci byli sovětští občané, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem. ROA od začátku roku 1945 bojovala na straně Třetí říše, ale na konci války se zúčastnila Pražského povstání, Prahu však do kapitulace německé armády ve městě a vstupu Rudé armády opustila.

    V sovětských letech bylo jméno Andreje Vlasova synonymem zrádce. Generálporučík Rudé armády Vlasov se v létě 1942 dostal do obklíčení a vzdal se do zajetí, později se stal hlavou ROA, jež válčila v sestavě ozbrojených sil nacistického Německa. V souladu s verdiktem vojenského kolegia Nejvyššího soudu SSSR bylo 11 generálů ROA včetně Vlasova v roce 1946 oběšeno.

    Pomník vlasovcům v Praze, první v Česku
  • Aktualizováno: 10:17 10.03.2020
    14:10 24.12.2019

    Parlamentní volby na Slovensku 2020

    Slovenské parlamentní volby proběhnou 29. února. Celkově se o 150 míst v Národní radě uchází 25 stran, které nabídly voličům na vybranou z 2 736 kandidátů.

    Naposledy se tyto strany utkaly během voleb do Evropského parlamentu. Tehdy zvítězila koalice Spolu/Za lidi, druhé místo obsadil Směr-SD, třetí – Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko.

    Během národních voleb se k nim do boje připojí i nové politické objekty vedené však známými osobnostmi – třeba strana Vlast pod vedením soudce Nejvyššího soudu Štefana Harabina, Socialisti.sk pod vedením Eduarda Chmelára a Dobrá volba v čele s bývalým ministrem vnitra a zdravotnictví Tomášem Druckerem.

    Nezůstane stranou ani opozice, například Svoboda a Solidarita v čele s Richardem Sulíkem, Křesťanskodemokratické hnutí s Alojzem Hlinou, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti OĽaNO – NOVA – Křesťanská unie – Změna zdola s Igorem Matovičem. Sestavit velkou koalici se jí však nepodařilo.

    Parlamentní volby na Slovensku 2020
  • Aktualizováno: 13:25 01.03.2020
    17:44 10.06.2019

    Demonstrace proti Babišovi a Benešové

    V současné době v České republice pod vedením spolku Milion chvilek pro demokracii týden co týden probíhají protivládní demonstrace.

    Původně demonstranti požadovali odchod ministryně spravedlnosti Marii Benešově, která se podle nich staví na stranu premiéra Andreje Babiše a ten podle aktivistů tak získává vliv na justici. Po zveřejnění auditní zprávy Evropské komise, podle které se Babiš dlouhodobě nachází ve střetu zájmů a ČR hrozí, že by musela do rozpočtu EU vrátit dotace, organizátoři demonstrace začlenili do svého programu i demisi českého premiéra.

    První demonstrace se konala ve 105 obcích České republiky a současně i na Staroměstském náměstí v Praze 29. dubna.

    Demonstrace proti Babišovi a Benešové
  • Aktualizováno: 10:07 27.02.2020
    12:03 03.09.2019

    Agrofert a Čapí hnízdo. Kauzy Andreje Babiše

    Agrofert je český potravinářský, zemědělský, lesnický a chemický podnik, do něhož patří více než 250 společností. Většina z nich je přímo vlastněná Agrofertem. Působí v oblasti střední Evropy. Jen v České republice společnost zaměstnává přes 20 tisíc lidí. Celkově má Agrofert okolo 34 tisíc zaměstnanců v 18 zemích světa.

    Společnost byla až do roku 2017 vlastněná Andrejem Babišem, ten firmu založil v roce 1993. Následně ji kvůli novele zákona o střetu zájmů převedl do svěřeneckých fondů AB private trust I a AB private trust II. Tržby Agrofertu v roce 2017 činily 155 miliard korun.

    Čapí hnízdo je rekreační resort nabízející i možnost provádění konferencí, patří do skupiny Agrofert. Nachází se 50 kilometrů o Prahy mezi obcemi Olbramovice a Benešov. Vniklo rekonstrukcí areálu, která započala v roce 2006. Dominantou resortu je jízdárna připomínající čapí hnízdo. 

    Kvůli chybám v čerpání dotací dostala farma pokutu, jež se postupem času vyšplhala až na 6 milionů korun. Většina pokuty byla ale společnosti v roce 2012 prominuta. V souvislosti s Čapím hnízdem čelí Andrej Babiš vyšetřování kvůli možnému dotačnímu podvodu.

    Agrofert a Čapí hnízdo. Kauzy Andreje Babiše
  • Aktualizováno: 11:07 30.01.2020
    11:12 11.03.2019

    Politická krize ve Venezuele

    V květnu 2018 se ve Venezuele odehrály mimořádné volby, ve kterých zvítězil Nicolás Maduro. Výsledky voleb vedly k protestům v zemi. 23. ledna 2019 se za dočasného prezidenta prohlásil předseda parlamentu Juan Guaidó, kterého následně USA spolu s dalšími zeměmi přiznaly prezidentem země.

    Politická krize ve Venezuele
  • Aktualizováno: 12:28 25.01.2020
    07:54 11.01.2020

    Havárie Boeingu 737-800 v Teheránu

    8. ledna r. 2020 brzy po vzletu z Mezinárodního letiště Imáma Chomejního  havarovalo letadlo společnosti Ukraine International Airlines. 

    V důsledku katastrofy Boeingu 737-800 zahynulo 176 lidí: 167 cestujících z Íránu, Ukrajiny, Kanady, Německa, Švédska a Afghánistánu a také devět členů posádky.

    Let Ukraine International Airlines 752 byl pravidelným osobním letem z Teheránu v Íránu do Kyjeva.

    Íránská organizace civilního letectva uvedla, že se letadlo před pádem vznítilo. Trajektorie letu přitom poukazuje na to, že posádka otočila letadlo směrem zpět k letišti, piloti však mimořádnou situaci neohlásili.

    Írán uznal, že sestřelil ukrajinský Boeing náhodou.

    Ke katastrofě došlo na pozadí zvýšené politické krize mezi Spojenými státy a Íránem v Perském zálivu.

    Ten samý den o několik hodin dříve íránská armáda vystřelila rakety na americké letecké základny v Iráku. Byla to reakce na letecký úder na mezinárodní letiště v Bagdádu 3. ledna, v jehož důsledku zahynul velitel speciálních jednotek Kuds íránských revolučních gard  Kásim Sulejmání.

    Havárie Boeingu 737-800 v Teheránu