Obchodní válka mezi Čínou a USA

Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy může vážně poškodit růst světové ekonomiky, tedy snížit úroveň její HDP o 0,8 % v příštím roce. Informoval o tom mluvčí Mezinárodního měnového fondu Gerry Rice během briefingu.

USA učinily vstřícný krok vůči Číně a o dva týdny odložily zvýšení cel na čínské zboží. Zvýšení tarifů tak neproběhne 1. října, jak bylo uváděno dříve, ale až 15. Americký prezident Donald Trump to sdělil na svém Twitteru.

Kdy zveřejnila agentura Bloomberg informaci o tom, že administrativa Donalda Trumpa projednává otázku „vzkříšení“ sto let starých čínských dluhů, aby získala další přednost v obchodní válce s Čínou. Mnohým se zdá, že tato agentura blouzní.

Čína je rozhodně proti eskalaci obchodní války a je ochotna pokračovat v konzultacích s USA za účelem odstranění obchodních rozporů, prohlásil v pondělí čínský vicepremiér Liu Che na otevření mezinárodní výstavy intelektuálních technologií Smart China Expo.

Čína protestuje proti rozhodnutí Spojených států znovu zvýšit cla na čínské zboží a to už ve výši 550 miliard dolarů, oznámilo 24. srpna čínské ministerstvo obchodu.

Prodeje iPhonů se snižují po celém světě, samotná společnost ztratila na hodnotě: 962 miliard dolarů oproti 1,2 trilionu koncem roku 2018. V podmínkách agresivní obchodní války USA s Čínou Apple rychle ztrácí pozice na jednom z klíčových trhů – Číňané si kupují stále méně chytrých telefonů, tabletů a počítačů.

Čína se rozhodla zavést dodatečná cla ve výši 10 % a 5 % na dovoz amerického zboží v hodnotě 75 miliard dolarů ročně, sdělil výbor pro cla a poplatky při Státní radě ČLR.

„Obchodní válka už tu dávno měla být!“ prohlásil Trump.

USA chtějí zmařit byznys čínských společností na světovém trhu jaderných materiálů a technologií pomocí Č. V interview pro Sputnik to řekl odborník z Institutu mezinárodních vztahů Nankingské univerzity Gong Hongliang.

Čínské ministerstvo financí slíbilo odvetná opatření, až bude od 1. září zavedeno desetiprocentní americké clo na čínský import, informuje Reuters.

Podle názoru ekonomů investičně bankovní společnosti Goldman Sachs nelze čekat na překonání obchodního sporu mezi Washingtonem a Pekingem do nových voleb v USA. Varují, že vliv obchodní války na tempa růstu americké ekonomiky sílí.

Od října loňského roku zdražilo zlato o 25 %, informuje španělský list ABC. Došlo k tomu kvůli vyhrocení obchodního konfliktu mezi USA a Čínou, a také kvůli růstu poptávky centrálních bank po celém světě, které se kromě jiného snaží snížit závislost na slábnoucím dolaru.

Hlavním trumfem Pekingu v konfrontaci s Washingtonem po další eskalaci obchodní války a po rozhodnutí čínské strany oslabit jüan se stává americký státní dluh. Píše o tom CNN.

Vyhrocením obchodní války s Čínou zasazuje Trump ekonomice USA těžké rány, z nichž se jen těžce uzdraví a které mohou vyvolat v zemi novou Velkou depresi, píše The National Interest. Podle názoru časopisu hodlají USA, stejně jako v roce 1929, vsadit po 90 letech na toxickou směs z nacionalismu a cel, která již těžce zasáhla americké farmáře.

Čína podnikne nezbytná odvetná opatření v případě, že USA zavedou nová cla na čínské zboží. Washington by si měl uvědomit následky svého jednání, prohlásila v pátek na briefingu oficiální mluvčí MZV ČLR Hua Chunying.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že od 1. září Spojené státy uloží 10 % clo na zboží z Číny v hodnotě 300 miliard dolarů, přičemž se vyjadřují k pozitivnímu postoji k dosažení obchodní dohody s Čínou.

Předáci ČLR a USA se v průběhu schůzky na okraj summitu G20 dohodli na příměří v obchodní válce. USA slíbily, že nebudou zavádět nová cla, obnoví obchodní jednání a dovolí společnosti Huawei kupovat součásti od amerických dodavatelů. Výměnou Čína slíbila, že od USA bude kupovat více zemědělské produkce.

Domluví se?

Ceny zlata dosáhly šestiletého maxima, v pondělí se prodávalo za cenu 1403 dolarů za unci a nadále roste. Čína hromadí své zlaté zásoby a ustupuje od dolaru.

Největší obchodní asociace na světě vyzvala Spojené státy, aby neukládala další cla na Čínu, protože by to Američany stálo dalších 18 miliard dolarů ročně za různé výrobky od obuvi až po nábytek. Uvádí portál RT.